Jdi na obsah Jdi na menu
 


LITOMĚŘICKÝ ODBORNÝ SEMINÁŘ

23. 9. 2019

 

Politické elitě ČR stačí k udržení dvě zbraně: Česká televize a státní zástupci, zaznělo na levicové konferenci

21.09.2019 18:31

V sobotu 21. září se uskutečnil již pátý ročník LOS – Litoměřického odborného semináře v Kulturním středisku Lovoš v Lovosicích. Tématem bylo 30. výročí od sametové revoluce, hodnocení celkového vývoje společnosti. Své názorové příspěvky na konferenci, na které je zastoupeno množství vlivných hlasů současné levice, přednesli například Arťom Korjagin, politolog Oskar Krejčí, politolog Josef Skála, publicista Tomáš Koloc, ekonomka Ilona Švihlíková a další. Akci pořádanou ústeckou krajskou organizací KSČM uvedl hejtman Josef Bubeníček.

Politické elitě ČR stačí k udržení dvě zbraně: Česká televize a státní zástupci, zaznělo na levicové konferenci
Foto: Archiv PLTV
Popisek: Josef Skála v pořadu Horké téma

 

Úvodní slovo patřilo tradičně hejtmanovi Ústeckého kraje Oldřichu Bubeníčkovi, který byl oblečen do černého, podle jeho slov barvy odpovídající preferencím levice. Věří však, že její preference se postupně zvednou a levice najde cestu, jak dál.

Slovo předal ekonomce Iloně Švihlíkové. Na počátku 90. let jsme se podle jejích slov snažili reintegrovat do globalizační situace, kdy nadnárodní firmy měly už velmi silné postavení a svět byl z ekonomického hlediska velmi rozdělen. Naše postavení v tu dobu nebylo dobré, šlo o závislou ekonomiku a toto postaveni si v mezinárodní dělbě práce držíme prý dodnes.

Česko dnes patří k zemím, kde mají obrovský vliv nadnárodní firmy. „Firmy, které u nás působí, mají abnormálně vysokou ziskovost. Máme extrémní odliv zisku z ekonomiky. A zdroje nám v ekonomice chybějí. Každý rok odejde 300 až 500 miliard, to chybí na mzdách a investicích,“ zdůrazňovala Švihlíková. Tato pozice je podle ní fixována řadou nešťastných opatření, která se udála v průběhu posledních třiceti let, jako je třeba podhodnocená měna.

„Česká ekonomika se vyvíjela tak, že jsme byli levní a byli jsme vedle Německa. To není perspektivní strategie, neumožnuje dlouhodobě zvyšování životní úrovně,“ sdělila ekonomka a svá tvrzení podložila přesnými čísly. „Tady ta železná opona stále je,“ shrnula. „Klaus nám v 95. říkal významný slib, že za pět let doženeme Německo, silně tím ovlivnil politickou náladu v naší zemi. Dnes se tomu můžeme smát. Výsledek je, že naše mzdy jsou na třetině Německa,“ podotkla Švihlíková.

Moderní levice by se podle Švihlíkové neměla držet jen tradičních témat, ale přejit do ofenzivy. „Levice reaguje jen na to, co říká pravice, nepřichází s novými nápady,“ zdůraznila a poukázala na úspěšnou levici ve světě, například na ekonomický program Jeremyho Corbyna. „Má odvážný a silný program, a to je přesně to, co my potřebujeme. Levice, která kuňká v koutě o tom, že zvýší životní minimum o stovku nebo o dvě, takovou levici nepotřebujeme,“ hřímala ekonomka.

Podle jejích slov, levice má strach. Nelíbí se jí, že mnoho představitelů KSČM si libuje v tom, že od doby, co podporují vládu, jsou v televizi. „Tohle je dnes cíl levicové strany? Připadá mi pro levici hodně smutné, když po třiceti letech ji její sebezáchovný mechanismus vede k tomu, že u moci podporuje oligarchu,“ dodala na závěr.

U mikrofonu ji vystřídal politolog a historik Oskar Krejčí, který již také patří ke stálicím tohoto semináře. Shrnul základní chyby modelu socialismu, se kterými jsme pracovali před třiceti lety. A poukázal na systém, který byl vytvořen v Československu a dnes funguje v Česku. „Není to systém postavený na dělbě moci – moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní,“ poznamenal.

„K tomu, abyste udrželi tuto politickou elitu a směřování společnosti, jak bylo nastaveno v druhé fázi sametové revoluce, potřebujete dvě instituce. Sdělovací mainstreamové prostředky, především Českou televizi, a státní zástupce,“ zdůraznil Krejčí. „Pak stačí, když se vám nelíbí premiér, abyste zatkli sekretářku premiéra, šest let si s tím pak hrajete u soudu a ten člověk a skupina, kterou představoval, skončili v politice,“ řekl s tím, že máme systém, jenž funguje zcela jinak, než je v brožurkové politologii představován.

Na téma – kudy z dnešní pasti – hovořil historik a politolog Josef Skála, podle něhož se v bludném kruhu točí nejen česká radikální levice, ale radikální levice většiny jiných evropských zemí. „Ani u jedné levicové parlamentní strany dnes nepadá odpověď na otázku, proč být dnes levičákem, a co se děje se soudobým kapitalismem. Je jiný než býval dříve, vyvíjí se, a v čem? Je dnešní kapitalismus s to vyřešit migrační krizi? Nebo zkrotit expanzi teroru?“ kladl Skála otázky.

Část Litoměřického odborného semináře si můžete prohlédnout zde:

„Privátní zisk byl vždy cucán z cizích mozků a rukou – dnes je ale stále víc dolován i z cizích úspor a je generován i dopředu na cizí dluh. Na dluh, o kterém se ví, že nebude splacen a že bude znárodněn,“ uvedl Skála, podle nějž se stále větší část kapitálu zhodnocuje úplně zády k jakýmkoli lidským potřebám.

„Ve švindlu a zločinu bílých límečků na tzv. finančních trzích, kde z principu žádná přidaná hodnota vzniknout nemůže, vznikají černé díry, které jsou znovu a znovu znárodňovány,“ řekl.. „Smějí se nám všichni s golfovou holí v ruce, všechny své černé díky znárodnili a teď v pozici věřitelů je z nás všech daňových poplatníků ždímou i s úroky,“ zdůraznl politolog a podotkl, že v míře, ve které se to děje tentokrát, to nemá obdoby.

Predikuje proto, že příští krize, která brzy zaklepe na dveře, bude nepoměrně hlubší a drastičtější. „Tu horkou bramboru toho zadlužování nás všech, aby jiní měli včas své zisky, tu před sebou lze strkat jen po určitou dobu, pak to bude mít tektonické následky,“ varuje Skála.

Rozzlobil se na levici za to, že v těchto věcech neříká lidem pravdu. „Prohry levice v tomto desetiletí jsou bezprostředně spojeny i s její absolutní impotencí říct pravdu o krizi, která vypukla, a najít vůči ní skutečně levicový postoj. To je poučení, které si z toho musíme vzít a velice rychle z něj vyvodit závěry,“ říká.

Jako druhou zmínil klíčovou otázku, nad kterou je třeba přemýšlet. A sice, jak cíl antikapitalistické levice nenechat pověšený jako ceduli na oltáři. Podle politologa je třeba hledat, kde je za dnešního poměru sil potenciál vyrazit cestou, která povede k reálnému řešení neřešitelných problémů kapitalismu a povede směrem za horizont dnešní ekonomické a politické moci.

Podle Skály nás čekají křižovatky, které přijdou mnohem dřív, než si myslíme. Někdy na prahu 20. let se můžeme dostat na rozcestí, kdy buďto dokážeme prorazit cestu dopředu, nebo nám hrozí degenerace, která může mít totalitní formy. „Protože takovou moc, jakou má nad naší zemí cizí kapitál a cizí velmoci, dějiny naší samostatné republiky nepamatují,“ říká Skála. A vyzývá, abychom upustili od jalového hledání programových průsečíků, ale aby přišel radikální výklad toho, kde je národní zájem poškozen a lidsky ohrožen, aby se převzala iniciativa na tomto poli.

K pohledu mladých, kteří tíhnou k levici, na současnou situaci pak více řekl Arťom Korjagin, družstevník zapojený. v Sociálním družstvu Střecha, který kandidoval na třetím místě za KSČM v letošních volbách do Evropského parlamentu. „Je to 30 let od transformace a pro většinu mých vrstevníků je ta doba předtím něčím naprosto abstraktním a spíše jen jako něco z učebnic,“ uvedl s tím, že vrstevníci spíše řeší, zda budou mít dost peněz na studium, na nájem, či zda získají ubytování na koleji.

V této situaci pak mladí hledají podle Korjagina kohokoliv, kdo jim politicky pomůže. „A jim je jedno, zda to bude KSČM, nebo TOP 09, to pro ně není zásadní, nepřemýšlejí o ideologických otázkách, ale o tom, jaké budou nájmy v Praze,“ snažil se přiblížit, jaké je dnešní vnímání mladých lidí.

A rozhodně to podle jeho názoru není špatně, že smýšlejí takto, naopak to vnímá jako obrovskou příležitost. „My jako levice pro ně máme řešení. A to je ta největší úloha nás, začít každodenní práci právě pro lidi, přestat se bránit a přejit do protiútoku,“ dodal Korjagin s tím, že současný systém včetně zákonů, soudců, policie a dalších – není nakloněn ke změně, ale aby současný systém, tedy sám sebe, reprodukoval.

„Kapitalismus brání sám sebe, a je třeba jít proti němu,“ apeloval. Pokud se politická práce dělá odpovědně a s důrazem na to, aby z toho profitovala většina, tak, podle jeho slov, to bude fungovat. „Musíme si vytvořit vizi socialismu budoucna, kde všechny současné technologie a pokroky, které nám kapitalismus přinesl, budou sloužit valné většině a nebudou něčím, co dál zvýší zisk nějaké globální elity,“ popsal na závěr Korjagin největší úkol současné levice.

Po něm slovo k tématu ekologie převzal pracovník Ministerstva zemědělství, ministerský rada Jiří Guth Jarkovský. Kriticky se vyjádřil například k tomu, že se nám nedaří zlepšit kvalitu ovzduší ve větších městech, nebo péče o půdu a o krajinu, zejména o krajinu nechráněnou. „Nepodařila se transformace zemědělských družstev, hromadně se měnila v obchodní společnosti, místo aby se vrátila ke svým družstevním kořenům. Běžný pojem jsou dnes „zemědělci z Václaváku“, tedy majitelé společností, kteří žijí z velmi výnosné renty, kterou představují dotace z EU,“ zdůraznil s tím, že takovéto nastavení je velmi špatné.

Pokrok v podobě vědeckotechnické revoluce nedokážeme podle Jarkovského vztáhnout k sobě a čerpat z něho prospěch, který bychom mohli mít. „Jsou tu proti tomu kapitalistické síly,“ připomněl. A dodal, že mnoho ukazatelů stavu životního prostředí v posledních letech stagnuje. „Nejsme zdaleka v dobré situaci, jsou zde onkologická onemocnění. Kdo za to může? Zčásti my sami. Může za to naše neochota přemýšlet, uskromnit se, může za to i EU a další nadnárodní struktury a korporace,“ podotkl ekolog.

Nad tím vším prý pak stojí Světová obchodní organizace, jejímž hlavním posláním je volný obchod, tedy bezohledná expanze těch, kteří dokážou vyvážet produkty znečištění a nezahrnovat do svých nákladů škody, které působí lidem a přírodě. „Tato obchodní organizace je posvátné tele, které je těžké zpochybnit. Světoví ekonomové hovoří o její nutné radikální proměně,“ doplnil.

Své řekl i ke klimatické změně. „Že změna probíhá, a rychle, to je jisté. Rozměr a budoucnost se nedá dobře popsat, jsou to jen prognózy. Klima je dlouhodobá záležitost. Naše současné znalosti nedokážou odpovědět, zda bude kolaps velký, rychlý a kdy nastane,“ sdělil Jarkovský. Že je zde jistá nestabilita, demonstroval na extrémním suchu či na povodních, které v naší zemi můžeme sledovat. „Mohou přijít velké problémy, se kterými se musíme popasovat, a je třeba tomu věnovat pozornost a přemýšlet o tom,“ upozornil.

Jako poslední host vystoupil publicista Tomáš Koloc, který se věnoval českým médiím. Připomněl, že je nepřijatelné, aby dvacet soukromých osob vlastnilo české zemědělství, potravinářství, bankovnictví, hornictví či hazard, nebo aby jako ve filmu Kmotr pět soukromých osob vlastnilo praktický všechna česká kamenná médi, celou českou kulturu. „Nechci pracovat v žádném periodiku, které by vlastnil oligarcha,“ sděill svůj postoj Koloc a připomněl témata, která jsou do očí bijící a měla by v českých médiích zaplňovat první stránky, například exekuce. 

 

Psali jsme: