Jdi na obsah Jdi na menu
 


FATÁLNÍ "OMYLY" RESTITUCÍ

8. 2. 2020

8 SLOVANSKÁ VZÁJEMNOST 230/2019

 

Fatální omyly vyšetřovatelů protektorátních restitucí

 Orgány, které dnes vyšetřují tzv.restituční kauzy potomků protektorátních aktérů, po nichž chtějí dědit obrovské majetky, patřící dnes státu  a to nejen pozemkové úřady, ale i žel některé soudy, se dopouštějí často fatálních chyb v hodnocení základních měřítek kolaborace s III.říší. Přitom nález ústavního soudu z r.2004 Collore-do-Mansfeld nabádá orgány i soudy, aby si v případě nejasností, tyto ověřily důkazy oborů historie a archivnictví. Zhusta se tak ovšem neděje dostatečně! Podívejme se na tyto omyly blíže. První a doslova fundamentální omyl je pouhé formalistické hodnocení přihlášky k němectví – tzv. Fragebogenu (v otrockém překladu„okruhu otázek“). Fragebogen byl nejtvrdší kádrový dotazník všech dob. „Kam se hrabe bolševik“ se svým kádrováním! Ve své knize „Umlčená Osvětim“ (VydavatelstvíJarošová, Brno-Líšeň 2016, I. vyd.,bibliofilie) jsem podal v exkursu o přihlášce „Fragebogen zur Fests-tellunf der Deutschen Volkszuge-hörigkeit“ na stranách 155 až 166velmi podrobný rozbor této kruciální přihlášky nejen k němectví, ale ke III. reichu. Řada dosavadních badatelů (zejména z tzv. ÚSTR) takto formalisticky Fragebogen hodnotí, což je naprosto nesprávné a bludné. Horší je, když na toto hodnocení přistupují kompetenti různých vyšetřujících orgánů. Co to byl a co znamenal Fragebogen pro žadatele? Byla to nejen formální přihláška ke stanovení žadatelovi národnosti, nýbrž též přihláška závazku ke III. říši, k jejímu „Herrenvolku“ – panskému národu. A to na rasovém základu stanoveném tzv. norimberskými zákony! Nešlo pouze o to, že žadatel se veřejně a úředně přihlašoval k německému národu, k německému „soukmenovectví“(Volksgenossenschaft). Šlo rovněžo to, že prokazoval své tzv. árijství, a to u tzv. běžných soukmenovců do čtvrtého pokolení obou pokrevních linií, a u šlechty do pěti pokolení obou linií. Tj. dokazování bylo ohra-ničeno pro tehdejší občany roky1800 a pro šlechtu dokonce rokem1750! Každý žadatel, který toto prokázal, musel podpisem po čtrnácti-denním povinném rozmyšlení stvrdit, že je „dokonalým arijcem“, což byl princip, který demokratické státy odsuzovaly v Ženevě a jinde již tenkráte. Arijství u Fragebogenu prověřovaly státní a stranické orgány říše, a to i v protektorátu! Tak každý žadatel Fragebogenu byl nejen prověřován okupačním Oberlandrátem, nýbrž i orgány NSDAP, potažmo vyššími říšskými orgány, jako byl například Ahnenerbe. Takové prověřování pak z tohoto hlediska přímo vylučovalo otázku tzv. nátlaku na žadatele. Žadatel podepisující pod nátlakem, byl pro říši nejen bezcenný, ale i mohl být nebezpečný svou nespolehlivostí – a především nesměl navršovat kolaboraci dalšími skutky! Zjištění nátlaku kontrolními orgány by pak znamenalo zvláštní postih agresorů nátlaku – přinejmenším tzv.Sonderbehandlungem, což znamenalo zvláštní říšské nebo stranické soudy a koncentrák nebo i smrt! Samotný příklad fatálního omylu vy-šetřovatelů prokazuje i sama kauza Colloredo-Mansfeld, v poslední době vystavená vrácení od Ústavního soudu nižším obecným soudům – jež jak se zdá, se potácejí od jednoho řešení ke druhému bez kýženého závěru. Co bylo selháním v dané kauze? Bylo to uvěření žadatelům, že jejich případ měl tzv. rasové pozadí perze-kuce, a tudíž mají na restituci nárok. Kdyby vyšetřovatelé od počátku přihlédli k reáliím Fragebogenu, takový obrat kauzy by vůbec nemohl nastat. Je známo, že příslušníci rodu Collo-redo-Mansfeld sami podali tyto Fragebogeny. Je to dokonce zveřejněnov odborných publikacích, jak je CUIBONO RESTITUCE, a jiné. Tudíž bylo vyloučeno podle reálií postupů říše, aby jako „neárijci“ vůbec vyplnili takové přihlášky a byli prověřováni. Jako neárijci by skončili v transportech smrti. Tento formalistický přístup tudíž jen zbytečně prodloužil kauzu beztak problematickou od samého počátku a poškodil občany daného regionu, dodnes tonoucí v právních nejistotách! Další fatální omyl vyšetřovatelů protektorátních kauz spočívá v přesvědčení, že stačí prověřit období chování žadatelů o Fragebogen v počátku okupace. Orgány v mnoha případech pomíjely vyšetřování chování protektorátních aktérů během celé doby okupace, anebo se při tomto vyšetřování vymlouvaly na čas vyšetřování, na dobu tak vzdálenou od konce okupace, že prý příslušné doklady nelze dohledat! Tím ovšem jen potvrzují prvotní hrubou nedbalost státu, který, jak pravil přednosta Pozemkového úřadu Blansko Ing.Skřipský, měl „s péčí řádného hospodáře“ pečovat o všechny tyto doklady, nikoli je selektovat a trpět jejich ničení, ztráty a dokonce krádeže, jak se to například stalo na Městském úřadě v Rájci-Jestřebí!  Stát tu od počátku vyšetřování v mnoha případech projevil hrubou nedbalost, tak chybějí u kauzy Salm doklady vyšetřování tří komisařů ze září1945, chybějí registrační karty nacispolků v originále, dále dokonce i cenné reálie jako prapor Kriegerka-meradschaft a fotoalbum Kriegerka-meradschaft v odhadní ceně asi 750tisíc korun! V kauze Walderode chybějí dokumenty o abwehru a wehrmachtu, v jiné kauze na Moravě dokumenty o NSDAP otce a dcery, apod. Toto vše zavinil sám stát hrubou nedbalostí ve sledování, zajišťování a uchovávání protektorátních a říšských dokumentů – a i vlastních dokumentů vyšetřování z let 1945 a dalších! A nelze se vymlouvat jen na „revoluční chaos osvobozeného státu“! Tak například album Krieger-kameradů Rájce, kde byl dle vyšetřovatelů fotografován pan kníže, reálně existovalo, bylo zajištěno u nacisty Tugemanna, vrchního účetního Salmova panství, bylo dle protokolní knihy města dokonce veřejně vystaveno v Rájci na policejní stanici a dnes je ukradeno! Kdo je viník? Pan stát. Strpěl to a nezajistil nic. A konečně další omyl vyšetřovatelů spočívá v ignoraci skutků žadatelů – protektorát netrval jen jediný rok, za dobu okupace řada žadatelů o Fragebogen navršovala svou kolaboraci různými dekretálně nepřijatelnými skutky. Ať to byl vstup a příspěvky různým naciorganizacím, nebo veledary na wehrmacht, nebo přijímání tzv. Mutterkreuzů za které byly obrovské privileje na ošacení, obuv, otop a dokonce na bankovní úvěry, dokonce vstup do NSDAP, projevy soustrasti s úmrtím katana Heydricha, potkávání se s reichsprotektorem Neurathem. Skvělý dokument o patolízalství protektorátní šlechty vůči Neurathovi přinesli prof.Pavlíčeka doc. Benda ve své knize o majetkových restitucích šlechty po roce1989. Tam je doposud neznámý seznam podepsané šlechty dolézající k reichsprotektorovi, u kterého loajální vlastenec ČSR se směl objevit jen v jediném případě – jako zatčený nebo vězeň! Co měly učinit soudy v takových kauzách? Měly prohlásit nepřezkoumatelnost těchto kauz, přiznat zavinění státu v otázce dokumentace, a zarazit je navždy podle platných dekretů. Dále měly přezkoumat celé období kolaborace jednotlivých aktérů a správně je vyhodnotit. Nestalo se všude, a stát se potácí od jedné protektorátní kauzy ke druhé. Ke škodě vlastních občanů a své vlastní.

JIŘÍ JAROŠ NICKELLI, předseda Historicko-dokumentační komise ČSBS Boskovice.