Jdi na obsah Jdi na menu
 


BLÍŽÍ SE SJEZD KSČM

Dostál: Filip Babišovi vyhrožuje dohadovacím řízením. Proč? Blíží se sjezd KSČM

Vratislav Dostál

2. února 2020 • 07:00

Odehrálo se to prakticky bez mediální pozornosti. Přesto může jít o pozoruhodný signál směrem ke stabilitě menšinové vlády Andreje Babiše. Předseda komunistů Vojtěch Filip se totiž ve středu večer nechal po návštěvě prezidenta Miloše Zemana slyšet, že vyvolá dohadovací řízení v případě, že v čele resortu dopravy nebude nový ministr. Filip navenek pochybuje, že by mohl úřad plnohodnotně vést ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Skutečná příčina jeho kritiky může být ale motivována něčím jiným. V dubnu se uskuteční sjezd KSČM, na kterém bude obhajovat post předsedy.

A za jistých okolností může jít vůbec o nejdůležitější letošní sjezd některé z parlamentních stran. Přece jen, nebýt KSČM, neexistuje současná menšinová vláda hnutí ANO a sociálních demokratů. A pokud se Vojtěchovi Filipovi podařilo díky Andreji Babišovi vyvést komunisty z třicetileté izolace v opozici, není vůbec nerealistický scénář, že za to sjezdu sklidí kritiku. Nejen to, pokud bude mít na post předsedy vyzyvatele, je skoro jisté, že ten do boje o čelo strany půjde s tím, aby komunisté přehodnotili svou ochotu tolerovat vládu.

Jinak řečeno: na sjezdu KSČM se může dost dobře hrát o existenci stávající vlády. Komunisté přitom čelí doslova existenční krizi. Pokud nepřijde nějaký zlom v dlouhodobých trendech, nelze vyloučit, že po příštích volbách skončí mimo sněmovnu. A přestože za to primárně nemůže jejich tolerance vlády, lze si představit, že případný nový předseda právě tuto dohodu vypoví. Logika takového kroku by spočívala v tom, že by komunisté začali oligarchu v čele vlády kritizovat zleva, ostatně je to právě expanze Babišova hnutí, která komunisty obrala o jejich tradiční elektorát.

 

Dostál: Median dává politickým stranám cennou zpětnou vazbu. Co ukazuje jeho volební model?

 

Zatímco v éře před Babišem byla KSČM jediným vyzyvatelem polistopadového režimu a tudíž také prakticky jediným příjemcem protestních hlasů, dneska o ně musí bojovat. Systémová krize komunistů má ale kromě těchto vnějších také příčiny vnitřní. Ještě před necelými dvaceti lety, tj. ve volbách v roce 2002, komunity volilo 882 653 voličů, což pro ně znamenalo zisk 18,51 procenta hlasů. V posledních sněmovních volbách v roce 2017 je volilo už jen 393 100 voličů, brali tedy pouhých 7,76 procent hlasů. V novém tisíciletí tak komunisté přišli o více než polovinu svých voličů.

Pokud se tady po listopadu 1989 předpovídalo, že komunisté postupně vymřou, vše nasvědčuje tomu, že právě tomuto demografickému faktoru strana v posledních letech neúspěšně čelí. Ať už bude novým předsedou kdokoli, jeho hlavním úkolem bude učinit stranu přitažlivou nejen pro nostalgicky vzpomínající strace, kterých je prostě čím dál tím míň. Průměrný věk straníků se pohybuje někdo okolo osmdesáti let, jejich úbytek pak okolo pěti procent za rok. Zatímco na začátku 90. let měla strana přes 300 tisíc členů, podle mluvčí KSČM Heleny Grofové jich bylo na konci roku 2018 něco přes 34 600.

Jejich úbytek se pochopitelně projevuje v terénu. Z logiky věci totiž dramaticky klesá počet základních organizací KSČM, strana tudíž ztrácí na místní úrovni kontakt s voliči. Jak upozornil před posledními komunálními volbami Český rozhlas, projevuje se to třeba tak, že komunisté postupně mizí ze zastupitelstev obcí, neboť v nich vůbec nejsou schopni postavit kandidátku. Pokud tedy komunisté nemají skončit v propadlišti dějin, neobejdou se bez obnovy kádrů, zrovna tak budou muset reformovat program a komunikační metody. Ostatně jde o spojené nádoby.