Jdi na obsah Jdi na menu
 


Veřejné hanobení Edvarda Beneše neomluví ani diplomata

5. 3. 2013

 

Když nedávno v Českém rozhlase Jiří Gruša, emeritní vysoký diplomat naší republiky, nehorázně napadl odkaz prezidenta Edvarda Beneše a současně našeho prezidenta Václava Klause kvůli prezidentským dekretům a Lisabonu, obestíraly mou manželku při poslechu tohoto pořadu mrákoty.

 

Nedivím se jí - avšak naše reakce musí být zcela jiná. Žádné mrákoty, ale veřejně panu diplomatu připomenout, že lže, až se mu práší od úst (žel, z vysílání to nebylo možno pozorovat)! Jiří Gruša se svými výroky o ostudných dekretech, o nestatečném Benešovi, který utekl od národa do zahraničí atd., zařadil do odporné pyramidy jeho hanobitelů, na jejímž vrcholu trůní Sidonie Dědinová se svými pamflety.

]. Gruša monotónně opakuje profesní lži o našem druhém prezidentu, hodné svých prvotních autorů, protektorátních kolaborantů. Vskutku "harmonicky" tak souzní se všemi dosavadními domácími i zahraničními hanobiteli odkazu našeho velkého státníka, kterému někteří jeho nástupníci nesahali ani po paty. Vrcholem lži pak je vytýkat prezidentu Klausovi obranu dekretální normotvorby při schvalování Lisabonské smlouvy. Naopak, právě díky němu naše republika stále zůstává právním státem.

Zrušení prezidentských dekretů by bylo protizákonné a současně by znamenalo průlom do právního řádu státu. Byl by to též první vylomený balvan celo evropského právního řádu nastoleného Postupimí a stvrzeného Pařížskou reparační dohodou. Pan diplomat buďto neví - nebo nechce vědět - v rozhlase to zamlčel - že Česká republika jako nástupník ČSR je signatářem zmíněné reparační dohody, jež praví - žádný zabavený německý majetek se nesmí vrátit zpět do německých rukou.

A právě o to dnes jde především! Je snad pan Gruša trubadúrem snah rozchvátit republiku a vydat ji napospas nejen sudetským navrátilcům, ale též dalším figurám protektorátní éry, zejména nacistické šlechtě? A té tu bylo nepožehnaně dost.

Jaké pak nepravdivé omlouvání sudetským Němcům? Odsun zasloužili podle všech poválečných měřítek - a zejména podle článku XIII Postupimské dohody! Že by to pan diplomat nevěděl?

Nelze pominout i sprostou záludnou lež o jakési údajné "nestatečnosti Edvarda Beneše", který prý měl uprchnout před bojem do zahraničí. To je jen chabé papouškováni staré protektorátnÍ lži, hojně užívané velezrádcem Moravcem o jakémsi "plánu - eroplánu", jak on a jeho krysy Lažnovští a Krychtálkové plácali do protektorátního rádia.

Nedovedu si představit, že by se jeden jediný Francouz odváži! vytýkat generálu de Gaullovi jeho emigraci za hranice a vytvoření Svobodné Francie, To snad měl dr. Beneš hnát Čechy s dvojplošníky a puškami a s děly taženými koňmi (můj otec u nich sloužil) na nezodpovědná jatka proti již tehdy enormní přesile pancéřů a bombardérů, a automatčíků-hitlerovců, když ani pevnosti nebyly dobudovány? Nota bene, když západní velmoc – bývalý spojenec – označovala ČSR za „rušitele míru“ a nehnula prstem pro její záchranu? (A pak jim byli naši zahraniční vojáci a letci až moc dobří proti Hitlerovi!) Vzpomene si pan Gruša na Habeš s oštěpy proti Mussoliniho letounům, na Španěly, na Holanďany, Dány a Nory! Dánsko bylo obsazeno za jeden den a dělá to z Danů a jejich krále zbabělce? Ani Poláci navzdory své statečnosti nevydrželi. Rovněž oni měli emigračnÍ vládu, a nakonec také vyhráli. Beneš věděl, jak na hitlerovce, a až s potomními silnými spojenci, a hlavně s SSSR, jež pan Gruša tak nenávidí - vyhrál republiku na další půlstoletí. Tu republiku, kterou teď hanobitelé Beneše chtějí rozlámat na kusy. (Začali ji lámat už zlovolným rozdělením Československa za úřadu prezidenta Václava Havla!) Tento neposkvrněný odkaz Beneše také pana diplomata nesmírně štve. S dějinami zachází jako s cárem papíru, tak jako s odkazem osobností, jejichž významu on sám, přes všechna jeho ocenění, nikdy nedosáhne.

Věřím – rozbíjet postupimskou Evropu by se líbilo nejen jemu, ale i dalším štváčům proti dr. Benešovi, všem haiderovcům, orbánovcům, landsmanšaftům. Pana diplomata lze utěšil jen tím, že s ním pomlouvají dr. Beneše i další podobní, jako někteří profesoři v Brně, kupříkladu pan Zlatuška a jiní. Jiří Gruša hanobí vrchního velitele armády ČSR, která znovu vydobyla samostatnost státu. Tu samostatnost, kterou mnozí po převratu v roce 1989 zaprodávají a rozbíjejí ve prospěch cizích mocností. Je to snad cílem pana diplomata? Nad takovým cílem, nad takovou snahou, a nad takovým žvaněním, nezbývá odbojářům, než si odplivnout.