Jdi na obsah Jdi na menu
 


Těžké hledání společné cesty. Seehofer, Posselt a „zvláštní den v Augsburgu“, spor o stanovy zastínil letniční setkání

20. 7. 2017

Těžké hledání společné cesty
Seehofer, Posselt a „zvláštní den v Augsburgu“, spor o stanovy zastínil letniční setkání

Přesně 15 suchých řádků, skrytých na straně 4 a krátký komentář k Horstu Seehoferovi („Evropa může uspět pouze tehdy, budeme-li jednat sebevědomě a semknutě“). Více přinesl prestižní „Frankfurter Allgemeine“, aby podal zprávu o Sudetoněmeckém dnu (ST) 2017. Přece jen 15 řádků. Berlínský konkurenční deník „Die Welt“ setkání v Augsburgu ignoroval. Rozšířený nedostatek zájmu médií, vytvářejících veřejné mínění, tvořil kontrast k euforii, s níž Seehofer a vedení landsmanšaftu („historický“) ST doprovázelo mottem „Hledat porozumění – utvářet Střední Evropu“. Přispělo klábosení bavorských politiků k „normálnosti“ v bilaterálních vztahů? Otázku člověk smí, musí položit.
Před dvěma lety, v Norimberku, pražský místopředseda vlády a ministr pro vědu Pavel Bělobrádek ještě zaslal „milým krajanům“ videozáznam. Při Letnicích 2017 přišel do Švábské síně augsburgského výstaviště osobně. Jako předseda strany českých křesťanských demokratů, ne jako oficiální zástupce vlády. Tyto jemné rozdíly, nebyly všemi pozorovány. Ve svém projevu k novinářům však Bělobrádek reagoval na otázku, zda byl v Augsburgu jako místopředseda vlády, spíš žertem - že i když si hraje se svými dětmi nebo seká trávník, je místopředseda vlády. Byl na ST doprovázen Danielem Hermanem, ministrem kultury a předsedou pražské partnerské organizace sudetoněmecké (katolické) Ackermann-Gemeinde. Slavnostní letniční mši sloužil oslavovaný emeritní biskup plzeňské diecéze, František Radkovský, s Hermanovou účastí. Bývalý kněz přichází na Sudetoněmecký den a další akce Němců z Čech, Moravy a Slezska, již léta. Bělobrádek, jak řekl, se nepřišel znovu omlouvat a smiřovat (což už udělal v roce 2015 v Sudetoněmeckém domě v Mnichově), ale k sousedům, kteří jej pozvali na návštěvu: „Chci poděkovat za českou vlajku, která visí v přední části této stavby. Chci poděkovat za vaše významné úsilí a pomoc při obnově stovek památek v České republice, ať již kostelů, památníků a hřbitovů, nebo jiných cenných památek. Ale to by nemělo skončit a my musíme hledět do budoucnosti. Naše společná evropská budoucnost je pro nás nová příležitost, jak můžeme žít v míru, bezpečnosti, prosperitě a svobodě. Konečně žijeme spolu, a nejen vedle sebe.“ Jako hlavní leitmotiv v slovech křesťanských demokratů použil slovo „budoucnost“. Chytře vykalkulováno. „Můžeme hledět do budoucnosti, udělali jste velmi odvážný a velmi zásadní krok, změnou svých základních dokumentů a chci vám za to poděkovat, protože to jistě zahájilo novou etapu v našich vztazích.“ Jedná se o kontroverzní novelu stanov, která ruší požadavky na „návrat vlasti“ a navrácení vyhnancům ukradeného majetku, což však vede k vnitřnímu pnutí v SL. Za „bod obratu“ považoval „změnu stanov“, která také umožnila návštěvu ministra Hermana na ST 2016 v Norimberku. Bělobrádek tak opět naznačil, že změna, kterou statečný mluvčí SL Bernd Posselt nazývá „reformou“, byla podmínka pro přítomnost pražských politiků na tradičním setkání sudetských Němců.
„Nyní spolu roste v srdci Evropy to, co k sobě patřilo v historii, a co dnes opět patří k sobě“. Na tom se shodli český křesťanský demokrat Bělobrádek a politik CSU Bernd Posselt souhlasil. Nicméně Posselt rovněž připouští, že tato cesta k pospolitosti je ještě dlouhá a náročná, a situace křehká. „Jedno špatné slovo, jeden chybný krok, a celá věc může být opět špatná. Proto potřebujeme hodně moudrosti, hodně jednoty a vytrvalosti, abychom šli společně touto cestou i v budoucnu. To, co politici považují za svaté, je : „Základem je nyní opět nedělitelnost lidských práv, kterou ztělesňovala Charta 77.“ Posselt by si uměl představit, že v ne příliš vzdálené budoucnosti, vyvolají česká a německá vláda spolu v Organizaci spojených národů „iniciativu pro globálně kodifikovaný zákaz vyhánění“. Krásná vize, ale je to reálné?
Zatím byla Praha vůči otázce, jak by mohla být „vyléčena“ nespravedlnost vyhnání Němců, vzácně tvrdohlavá - napříč všemi politickými tábory. Dokonce i sympatický přítomný vicepremiér nepřinesl žádnou novou myšlenku. Další „konsolidace společné cesty“ (Horst Seehofer) bude ještě, pokud vůbec, trvat dlouhou dobu. Mnozí politici mají tendenci přeceňovat své schopnosti. Také Pavel Bělobrádek nebyl ve svém projevu v Augsburgu zcela otevřený, když řekl. „Stejně jako je CSU vedoucí politickou silou v Bavorsku, KDU-ČSL je konzervativní střed. To je důležité k tomu, že můžeme eliminovat extrémy na levém a pravém křídle a prosazovat v rámci Evropské unie to, co je pro nás typické. Evropa musí být silná ve velkých věcech, a svobodná v malých“. Pro tuto chvíli musí Bělobrádek v říjnu, ve volbách do parlamentu, připojovat malé strany, jako životní zkoušku. Zda se jim podaří přežít ve spojení se starosty zatím není jasné. Pro premiéra Seehofera, „patrona“ etnické skupiny je „normálnost“ ve vztazích s českými sousedy „velkým dárkem“. Sudetští Němci mají za cíl dialog a stálý kontakt, a to i v těžkých časech. „Ten vytváří budoucnost.“ Seehofer ale neskrýval, že je třeba ještě „zpracovat“ mnoho aspektů společné historie. Ty nebyly v Augsburgu velkým problémem. Režie se postarala o to, aby „sousedské setkání“ nebylo narušeno politicky nepohodlnými debatami. Nacionálně konzervativní Witikobund, z jehož řad přišly autoritativní osobnosti SL, byl z akce vyloučen. Přihlásil se však tiskem ... asi 900 letáků bylo distribuováno ve výstavní hale. Witikovci požadovali: „Svobodný přístup k informacím“ jako podmínku přiměřených a spravedlivých rozhodnutí. Zpochybňovali oprávněnost Spolkového shromáždění SL, Posseltův “reformní balíček“, který stále „visí ve vzduchu“. Všichni věděli, že vznesli obvinění, že tento výbor byl založen na základě tajných seznamů členů a zastupuje jen „karikaturu etnické skupiny“ : „Pan Posselt proto postrádá seriózní demokratickou legitimitu! Proto konec arogance a komedie!“ V landsmanšaftu je opozice proti současnému vedení, které dříve vytrvale zatajovalo platnost německých restitučních zákonů v Srbsku, Rumunsku, Slovinsku, Maďarsku a Litvě: „Jsou hájeny sudetoněmecké zájmy?“ Člověk zde k tomuto závěru nedošel: Sudetoněmecký den v roce 2017 v „městě míru“ Augsburgu dosud nedaroval mír mezi krajany v SL. Nedostaví se tak rychle. Co řekl Bernd Posselt? Změna stanov se nikdy nebude vracet zpět, „i když budeme hlasovat desetkrát“ (ve Spolkovém shromáždění SL).

 

Sudetenpost, 6.7.2017, str. 2-3
Volně a kráceně přeložil P. Rejf