Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sobotkova vláda a mandát lidu

11. 10. 2017

Sobotkova vláda a mandát lidu

Dosluhující vládu ČR považujeme, měřeno jejími skutky, za jednu z nejhorších, co republika měla. Premiér Sobotka přímo zazářil v temnotách české politiky řadou odsouzeníhodných skutků. Nemůžeme tvrdit, že by neměl mandát od vlády, ale jasně říkáme, že on a jeho vláda velmi často v jimi podnikaných důležitých krocích neměli mandát od lidu, jenž podle Ústavy je zdrojem veškeré státní moci.

O co například jde? Pan B. Sobotka byl prvním premiérem, který ve vládě měl předsedu Sdružení Ackerman-Gemeinde, pana Daniela Hermana. Ta je ve velmi blízkých vztazích s německou Ackerman-Gemeinde, jež je jednou ze základních součástí tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu.

Pan B. Sobotka vyhlásil a zahájil tzv. strategický dialog mezi ČR a SRN, aby republiku přitáhl do těsné blízkosti Německa, Pak následovalo další prvenství, jímž se může pan premiér chlubit. On a někteří členové jeho vlády vytvořili státní delegaci, která v Mnichově jednala s představiteli sudetských Němců. Sen sudetů o přímém jednání, který se jim zdál celá desetiletí, naplnil konečně „Slávek Sobotků“, velký křesťan a zcela „náhodou“ předseda vlády ČR.

Pak následovaly další a další prosudetské kroky. Radostně městu a světu dal premiér na vědomí, že sudeti se vzdali práva na vlast a na odškodnění. To bylo hlaholu. Ale jak tomu bylo ve skutečnosti? Upozornili jsme několikrát, že k žádnému vzdání se uvedených práv nedošlo, že sudeti u soudu vše prohráli a že platí stanovy ve starém znění. Dostali jsme od něj konějšivý dopis, že do konce listopadu 2015 vše právně bude v pořádku. A samozřejmě nebylo a není dosud. Příslušný německý rejstříkový soud již dvakrát odmítl registrovat novelizované znění stanov. A dokud k registraci nedojde, nelze mluvit o novelizaci stanov, byť by se na ní posseltovci domluvili třeba desetkrát a desetkrát o ní hlasovali. Koncovka všeho tohoto snažení je přímo převratná. Z hlediska mezinárodního práva sudeti nikdy neměli a nemají žádné právo na původní vlast, ani na odškodnění. Tamto všechno byly jen hrátky určené málo informované české veřejnosti. Divadélko ji mělo průběžně uklidňovat až uspávat. Proto se „naši herci“ i ti „sudetští“ tolik a tak dlouho snažili.

Když tedy v tomto směru B. Sobotka neuspěl, vydával různá prohlášení. Sudety nemůžeme brát jako pohrobky nacistů. Sudeti jsou našimi spojenci. Jednoduše jsme již několikrát prokázali, že tato jeho prohlášení jsou v rozporu s pravdou. Sudeti i nadále mají v programu návrat do vlasti a odškodnění, kromě dalších perel. Vše jsme blíže uvedli. .Ale to panu premiérovi, nyní již dosluhujícímu, vůbec nevadilo. Nic na uvedeném neupravil tak, aby jeho prohlášení byla souladná s pravdou. Pravda sem, pravda tam, podobně jako nějaký lidový mandát. Takovými detaily se pan B. Sobotka a jeho věrní nezabývali. „Dělali evropskou a světovou politiku.“ Nikoliv nějakou nacionalistickou, či českou vlasteneckou. Taková jim byla zřejmě pro smích. Viděli ji asi jako zpozdilou, jako nehodnou pozornosti.

V době, kdy zvláště důchodci měli a dosud mají problémy s uspokojením základních životních potřeb, kdy průzkumy zjistily, že rodiče 100 tisíc dětí nemají na to, aby svým dětem zaplatili obědy ve školní jídelně, kdy jsme měli přibližně 60 tisíc bezdomovců,pan premiér nechal zaplatit přes 50 milionů korun na muzeum Němců v Čechách a do tzv. Česko-německého fondu budoucnosti, z něhož se financují převážně sudeťácké akce, neslyšel jsem nic o tom, že by z něj dostaly nějakou podporu české vlastenecké, nechal nasypat jednorázově asi 270 milionů korun.

Na mandát lidu pan premiér též málo dbal, či opomíjel ho vědomě. Republika pod jeho premiérstvím nevzkvétala. Nedobře se vedlo i ČSSD, jejímž byl až do nedávna předsedou. Že odešel a do popředí se dostali pánové Zaorálek a Chovanec nic neznamená. Oba dva byli vždy jeho prodlouženou rukou. .V jeho politice pokračují, i když předvolebně opatrně našlapují.Šídlo však v pytli neutajíš.

ČSSD díky „usilovné práci“ premiéra Sobotky a jeho lidí je pro nás nevolitelná. Je škoda, že ve straně se nemohli výrazněji projevit ti činitelé, kteří k politice Sobotky měli výhrady. Asi to v „demokratické“ stranické atmosféře ani nešlo. Proto celá strana bude ve volbách sklízet „plody práce“ sobotkovců. Ti nyní žádají voliče o jejich hlasy. Dostanou jich od nich velmi málo. Jak se do lesa volá, takm se z lesa ozývá.


J. Skalský