Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prohlášení OV ČSBS Boskovice k vynětí domku Petra Bezruče v Kostelci na Hané z fondu nemovitých kulturních památek

7. 12. 2017

Prohlášení OV ČSBS Boskovice k vynětí domku Petra Bezruče v Kostelci na Hané
z fondu nemovitých kulturních památek

Jak jsme byli zpraveni z denního tisku a z internetu, Ministerstvo kultury České republiky z nám neznámých důvodů vyňalo domek Petra Bezruče na požádání Krajského hejtmanství Olomouckého kraje z fondu chráněných památek republiky, což může umožnit jeho případnou demolici. Protestujeme proti takovému nakládání s nemovitou stavební památkou upomínající na klasika českého novodobého písemnictví. Naprosto nelze uznat jako důvod zpochybnění významu básníka v současnosti. Je třeba důrazně připomenout, že básník se stal za I. světové války pronásledovaným rakouskými válečnými úřady, byl obviněn z tzv. vlastizrady a souzen rakouskými válečnými soudy.

Tím se Vladimír Vašek píšící pod jménem Petr Bezruč zařadil k prvním českým odbojářům obhajujícím myšlenku české státnosti a samostatnosti. Jeho význam pro českou vlasteneckou tvorbu je zásadní, a navíc vysoce aktuální i v současnosti, kdy stát je zasažen vlnou nepřátelského sudetismu, a kdy Bezručova tvorba symbolicky předjímá odvěký zápas českého národa o samostatnost. Jsme přesvědčeni, že ani pro českou, moravskou, a slezskou veřejnost, ani pro republiku by neměl být problém sanovat tento domek odpovídající stavební opravou, případně vyhlášením veřejné sbírky. Když se Češi, Moravané a Slezané mohli složit proti tehdejší monarchii na Národní divadlo, neexistuje důvod, proč by se nemohli složiti nyní, jestliže se republika a její ministerstvo distancuje od památky na českého národního klasika, jehož význam nelze v žádném případě spojovat s jakýmsi „přeceňováním minulého režimu“. Bezruč byl trvale hodnocen již presidentem T. G. Masarykem, a toto nemůže shodit se stolu ani ministerstvo kultury.

Boskovičtí odbojáři jsou přesvědčeni, že památka domku Petra Bezruče v Kostelci na Hané je neodmyslitelnou součástí české národní kultury, podobně jako areál usedlosti v Ratibořicích, Dlaskův statek v Dolánkách a další památky tohoto typu. Žádáme ministerstvo kultury, aby přehodnotilo své rozhodnutí a navrátilo domek Petra Bezruče v Kostelci na Hané zpět do fondu zapsaných nemovitých kulturních památek.
Za OV ČSBS Boskovice
PhDr. Jiří Jaroš Nickelli, předseda OV
Brno-Boskovice 19.prosince 2015

Ministerstvo kultury České republiky, Valdštejnské nám 1
ÚV. ČSBS Praha, Legerova 22

 

Petr Bezruč nebyl a není přeceňován Je jen nedoceňován a umlčován
Prof. PhDr. St. Kučerová, CSc
.

Vzpomínám, jak Bezruč svými verši podněcoval národní a sociální cítění generace mých rodičů, mé generace i generace mých dětí. Jenže dnes se národní a sociální cítění nehodí k omluvám a smiřovačkám s odsunutými Němci (byť k odsunu došlo mezinárodním právem) ani k "outfitu" angloamerického střihu, který odporuje našim národním kulturním tradicím. "Kdo na moje místo? Kdo místo mne na stráž? Kdo zdvihne můj štít?" ptá se básník, a posluchači těch básní v dobách zlých hořeli národní vírou, odhodláním snášet útrapy a usilovat o lepší budoucnost. Nic z toho si vládnoucí elity dnes nepřejí. Chtějí mít omezený, trpný, zmanipulovaný lid. Dávat mu "chléb a hry", ale ne svébytnost a samostatnou tvořivost. A tak mu berou jeho historii, vůdčí ideje a osobnosti. Zapomenout je třeba i na Petra Bezruče. Braňme se!
(Název článku ČNL
)

https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/24301229_1420035904786593_3295713404229795956_n.jpg?oh=de0ccd27746d6933c8418b3fce6b0a99&oe=5AC184F0

FOTO: Reliéf Petra Bezruče z roku 1947 u Velkých Opatovic od sochaře Karla Otáhala

 

Petr Bezruč: Maryčka Magdonová

Šel starý Magdon z Ostravy domů,
v bartovské harendě večer se stavil,
s rozbitou lebkou do příkopy pad.
Plakala Maryčka Magdonova.

Vůz plný uhlí se v koleji zvrátil.
Pod vozem zhasla Magdonova vdova.
Na Starých Hamrech pět vzlykalo sirot,
nejstarší Maryčka Magdonova.

Kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba?
Budeš jim otcem a budeš jim matkou?
Myslíš, kdo doly má, má srdce taky
tak jak ty, Maryčko Magdonova?

Bez konce jsou lesy markýze Gera.
Otcové když v jeho robili dolech,
smí si vzít sirotek do klínu drva,
co pravíš, Maryčko Magdonova?

Maryčko, mrzne a není co jísti…
Na horách, na horách plno je dřeva…
Burmistr Hochfelder viděl tě sbírat,
má mlčet, Maryčko Magdonova?

Cos to za ženicha vybrala sobě?
Bodák má k rameni, na čapce peří,
drsné má čelo, ty jdeš s ním do Frydku,
půjdeš s ním, Maryčko Magdonova?

Cos to za nevěstu? Schýlená hlava,
fěrtoch máš na očích, do něho tekou
hořké a ohnivé krůpěje s lící,
co je ti, Maryčko Magdonova?

Frydečtí grosbyrgři, dámy ze Frydku
jízlivou budou se smáti ti řečí,
se synky uzří tě Hochfelder žid.
Jak je ti, Maryčko Magdonova?

V mrazivé chýši, tam ptáčata zbyla,
kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba?
Nedbá pán bídných. Co znělo ti v srdci
po cestě, Maryčko Magdonova?

Maryčko, po straně ostré jsou skály,
podle nich kypí a utíká k Frydku
šumivá, divoká Ostravice.
Slyšíš ji, rozumíš, děvucho z hor?

Jeden skok nalevo, po všem je, po všem.
Černé tvé vlasy se na skále chytly,
bílé tvé ruce se zbarvily krví,
sbohem buď, Maryčko Magdonova!

Na Starých Hamrech na hřbitově při zdi
bez křížů, bez kvítí krčí se hroby.
Tam leží bez víry samovrazi.
Tam leží Maryčka Magdonova.
(Slezské písně)

Tento text byl zkopírován ze serveru: http://www.cesky-jazyk.cz/…/marycka-magdonova-slezske-pisne…