Jdi na obsah Jdi na menu
 


Otevřený dopis Pavlu Bělobrádkovi

16. 6. 2017

Otevřený dopis Pavlu Bělobrádkovi

Pane vicepremiére, předsedo KDU-ČSL,

tento dopis nepíši jen svým jménem, ale i jménem tisíců vlastenecky uvědomělých občanů, resp. občanské veřejnosti České republiky, kteří tímto chceme projevit jednoznačný nesouhlas a velmi důrazný protest proti Vašemu na výsost proradnému, podlézávánu, vlastenecky nemorálnímu a hlavně vlastizrádnému jednání v souvislosti s Vaší návštěvou v rámci sudetoněmeckého sjezdu v bavorském Augsburgu. Pokud by šlo (jako že nejde) o klasickou přátelskou společenskou návštěvu na základě pozvání od známých či blízkých přátel, bylo by snad možné ji pochopit. Vaše návštěva však měla daleko k návštěvě takto pojaté. Měla totiž mnohem větší strategicky politický, ale i pro Vás osobně zcela jiný význam a cíl, který však ani zdaleka není v souladu s míněním a názorem velké většiny vlastenecky smýšlejících občanů České republiky.
Podle fotografie, pořízené ČTK, jste se na sjezdu SL cítil spokojeněji než ve vládní funkci vicepremiéra vlády ČR. Váš úsměv na tváři po boku vyžraného Bernda Posselta vyjadřuje maximální spokojenost, pohodu a snad i pocit skoro domácího prostředí, ve kterém jste tak říkajíc »mezi svými«. Jak by ne, když jste sklidil tolik slov uznání za Váš projev, který nelze chápat jinak než bezprostřední vlastizradu a potlačení českých zájmů. Ve svém proslovu jste mj. řekl, že jste se nepřijel ani omlouvat, ani usmiřovat, ale přijel jste na návštěvu k sousedům. Máme tomu snad rozumět tak, že jste si přijel připít a »pokecat« se známými občany sousedního státu jen tak, ze slušnosti, na základě nějakého pozvání? Nebýt Vašeho plamenného, srdečného a více než přátelského projevu bylo by možné takové návštěvě věřit. Avšak s ohledem na obsah Vašeho projevu tomu mohou věřit jen úplní hlupáci. Máte snad české občany za úplné hlupáky, pane vicepremiére?
Při svém vystoupení jste také znovu použil provokativní oslovení přítomných členů landsmanšaftu, které užil už Váš stranický kolega a ministr kultury, stejně bezcharakterní vlastizrádný Daniel Herman, a sice slovy »Milí krajané!« K tomu jste pak ještě dodatečně hrdě dodal, cituji: »Ano, krajané, protože význam slova krajané není pouze ve smyslu etnického původu, nýbrž ve smyslu lidí, kteří sdílejí lásku ke stejné zemi, její kultuře, k její historii.« Lépe by to neuměl říct ani Goethe. Nejen za tato slova jste také sklidil zasloužený aplaus cca 2000 přihlížejících. Dále jste s velkým sebevědomím také řekl: »Už nikdy se nesmějí vyhánět lidé ze svých domovu jen proto, že jsou nějaké národnosti, náboženství nebo rasového původu!« Vůbec nepochybuji o tom, že jste tím neměl na mysli české občany, kteří při řádění sudetoněmeckých ordnerů v roce 1938 donutili tisíce českých občanů k opuštění domovů a útěku do vnitrozemí, kteří odcházeli s majetkem složeným na dvoukoláku nebo jen s tím, co mohli pobrat do svých rukou. Šli do neznáma, bez prostředků, bez vědomí, zda budou mít nějakou střechu nad hlavou. Aby toho nebylo málo, při této strastiplné cestě byli častování útoky a výsměchy sudetských fanatiků. Vy jste totiž, vzhledem k subjektu a účelu své návštěvy, měl naopak na mysli především tolik odsuzované údajné »vyhnání« sudetských Němců, kteří prý byli českými občany nelidsky vyhnáni ze svých domovů.
Také nechápu, pane vicepremiére a předsedo KDU-ČSL, Vaši drzost, když prohlašujete, že všichni občané České republiky, které na sjezdu neoficiálně, nicméně jako politický představitel ČR zastupujete, sdílí lásku ke stejné, tedy německé zemi, k její kultuře a historii. Je jasné, že pro takové pocity tluče Vaše srdce, že je sdílíte Vy a Vaši přední straničtí soukmenovci, ale vůbec si nejsem jistý, spíše o tom silně pochybuji, zda si to myslí a jsou o tom přesvědčeni také všichni bratři a sestry ve Vaší KDU-ČSL.
I Vaše další slova, které jste přednesl v emotivním proslovu s vlastizrádnými názory, stojí rovněž za připomenutí, pane vicepremiére. Ocenil jste mj. také odvážný a důležitý »krok« sudetských Němců, kteří »prý« přestali usilovat o majetek, o nějž v Československu přišli po skončení II. světové války. Poněkud jste opomněl fakt, že tento »krok« byl krátce po tomto prohlášení samotnými sudetskými Němci napaden a posléze anulován, neboť většina sudetských Němců se s tímto »krokem« neztotožnila! Také jste velmi sugestivně připomněl, že Evropská unie je pro nás šance, jak žít v míru a bezpečí, ale hlavně »spolu a nikoli vedle sebe«. Nejen za sebe, ale i za své spoluobčany mohu prohlásit, že spíše než žít spolu by bylo naopak prospěšnější jen žít a spolupracovat vedle sebe. K tomu je totiž více reálných předpokladů, než Němcům, alias »milým krajanům«, podlézat a paktovat se s nimi. Podobné snahy a tendence tady totiž už jednou byly a také víme, jak dopadly!
Pane vicepremiére a předsedo strany lidové. Nevím, nakolik si uvědomujete, že jste sice vysokým představitelem politické moci v ČR, nicméně jste pořád jen řadovým zástupcem občanů, kteří Vás zvolili. Není od věci poznamenat, že jich zas nebylo tolik, abyste mohl mluvit nejen jejich jménem, ale dokonce jménem všech občanů ČR. Pokud máte potřebu vyjádřit své pocity své myšlenky a názory, pane Bělobrádku, vyjádřete je prosím pouze a jen svým jménem a nezneužívejte k tomu postavení politika, který k takovým prohlášením nemá a nikdy neměl od občanů souhlas. Vy a další politici si totiž často činíte drzý nárok mluvit jménem všech občanů, aniž byste měli jejich souhlas a povědomí o tom, jaké názory občané sdílí a preferují.
Vaše návštěva a vystoupení na sjezdu SL, pane vicepremiére Bělobrádku, je spolu s nedávným vystoupením D. Hermana a některými projevy představitelů KDU-ČSL, případně stejně smýšlejících politiků TOP 09, ODS a dalších, důkazem o nemorální, podlézavé, vlastizrádné a kolaborantské politice. Svými kroky, svým jednáním, názory a vstřícností vědomě uvolňujete cestu naprosto neoprávněným požadavkům představitelů sudetoněmeckého landsmanšaftu. Na druhé straně pokrytecky a záměrně neprojevujete nejmenší zájem či snahu o spravedlivé vypořádání válečných reparací, které německá strana vytrvale a systematicky oddaluje, a to přesto, že bylo poraženému Německu na konferenci v Paříži v prosinci roku 1945 uloženo vyplatit ČSR, jako signatářskému státu pařížské Dohody o reparacích od Německa, válečné reparace. Po boku pánů Posselta a Seehofera s úsměvem na tváři mluvíte vzletnými slovy o lásce a o tom, co prý máme my Češi a sudetští Němci společného, ale připomenout, resp. požadovat od nich plnit také jejich závazky a povinnosti ve věci válečných reparací vůči ČR a vyrovnat se tak i s těmito letitými, pro naši republiku poválečnými křivdami, tomu se vyhýbáte, nebo se toho bojíte jako čert kříže.
Pane vicepremiére Bělobrádku. Historie dokazuje, jak křivácky a podrazácky se lidovci vždy chovali a jednali v politice, kde byli zastoupeni. Nechci opakovat vše, čeho se lidovci od dob svého vzniku dopustili, nicméně současnou politikou KDU-ČSL, alias lidovců, potvrzujete, že jste zůstali věrni těmto tradicím, protože Vaše zájmy nejsou jiné, než se znovu paktovat s lidmi, kteří se ani po více jak 70 letech nechtějí smířit s pozicí poraženého státu a důsledky z toho vyplývajícími. Dnes znovu, prostřednictvím frau Merkelové se Německo snaží vytvořit Evropu nikoli pro rovnoprávnou spolupráci se zachováním národních států a jejich identity, ale za vydatné pomoci Francie, dostat ty menší, dosud samostatné národy Evropy zpět do područí Německa.
Jste člověk chytrý a vzdělaný, nicméně proradného charakteru, bez cti a svědomí, bez vlasteneckého cítěni, tedy typický křesťanský lidovec. Za tuto pro stát nebezpečnou sudetoněmeckou angažovanost, pane vicepremiére, nepatříte do české vlády, ale před soud.
»Přijde den a my zúčtujeme spolu,« napsal Petr Bezruč v jednom svém díle. Věřím, že tento den pravdy brzy nastane a odhalí tak Vaši pravou tvář, Váš zaprodaný, falešný a vlastizrádný charakter. Stále platí varovná slova prezidenta dr. Beneše o tom, že nepřátelé státu se budou znovu snažit náš národ znovu zradit a zaprodat a že je třeba dát si na ně pozor. Vy jste dnes jeden z těch, na které je třeba si dát zvláště mimořádně velký pozor. Naštěstí volby jsou za dveřmi...

Bez obligátních zdvořilostních frází
Jiří BAŤA, důchodce
Haló noviny, 16.6.2017, str. 11