Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kdo se nepoučil z dějin, musí je znovu prožívat

5. 3. 2013

Pozorně jsem četl v Haló novinách stránky: Co nám vzkazují bývalí sudetští Němci. Docela dobře se pamatuji na události podzimu roku 1938, slyšel jsem z rozhlasu vzteklé projevy Hitlera v zářijových dnech téhož roku. Hitler bouřil na sjezdu nacistů v Norimberku 12. září 1938. Chválil vyznavače hákového kříže v Rakousku a útočil na ČSR, kde prý je část německého národa podrobována nevídanému a nestydatému útisku. Opakoval starou legendu nacistické propagandy o akutním nebezpečí hrozícím Německu z geografické pozice ČSR, jako základny letectva pro útoky na Německo. Ve většině utlačovaných národů v ČSR je tři a půl milionu Němců. Hospodářsky jsou tito lidé ničeni, ruinováni a také vyhlazováni. Pokračoval: „...jestliže tři a půl milionu německých občanů v ČSR nemůže zpívat žádnou píseň, která se jim líbí jen proto, že se Čechům nelíbí, jestliže jsou biti do krve, že nosí punčochy, které se k Čechům nehodí, jestliže jsou terorizováni, že používají pozdrav, který se Čechům také nelíbí - nenalezneme-li pro část našeho národa žádné právo a pomoc, pak jim to právo a pomoc poskytneme sami.“ Dne 10. září 1938 řečnil v Norimberku také Hermann Göring, posměšně mluvil o sousedním směšném národě „přišel bůhví odkud, stále utlačuje vysoce civilizovaný germánský kmen. Absurdní pidimužíci, za nimiž stojí Moskva a židovsko-bolševická sebranka, vládnou v ČSR.“

Nebyly to jen projevy nacistických pohlavárů, ale také nebezpečné demonstrace v různých pohraničních městech, byly to také výzvy k ozbrojenému povstání. Demonstrující sudeťáci v místech při státní hranici pronikali na území Německa a odtud si přinášeli zbraně a střelivo do Čech. Docházelo k útokům a obsazování četnických stanic, celních a finančních úřadů. Německé obyvatelstvo v pohraničí začalo ničit hraniční sloupy, z pohraničí prchaly české rodiny do vnitrozemí. Jen z Krumlovska odešlo na 400 rodin. Demonstrace sudetských Němců přerůstaly v povstání. Tak 13. září 1938 napadl dav v Tachově hlídku vojáků, kteří střežili okresní úřad. U Kraslic byla napadena 13. září 1938 četnická stanice, v jiném místě byla napadena celnice a celníci byli odvlečeni do Německa. V Perštejně u Kadaně obsadili ordneři nádraží, přemalovali české nápisy, kde visely československé vlajky, tam pověsili prapory s hákovým křížem. Dne 14. 9. 1938 se hodně střílelo v Chebu, ordneři použili zbraně proti českým orgánům. Vzpoury s použitím zbraní se množily po projevu Hitlera 12. září 1938 na sjezdu nacistů v Norimberku. Zvyšovaly se počty obětí. Od 12. září 1938 vyhlásila vláda ČSR stanné právo. Došlo až k tomu, že 17. září 1938 vydal K. Henlein provolání, v němž vyzýval sudetské Němce k ozbrojenému povstání. Oba hlavní vůdcové sudetských Němců odešli 15. září přes hranice do Říše. Do okresů s větším počtem německého obyvatelstva muselo být vysláno 40 000 vojáků, bylo nutné obsadit lehká opevnění na hranicích, aby je nemohli obsadit ordneři a znemožnit obranu státu v případě vojenského zásahu z Německa.

Předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu dnes tvrdí, že vyhnání není zapomenuto. Není a nikdy nebude zapomenuta úloha sudetských Němců při rozbíjení ČSR v těžkých zářijových dnech roku 1938. Není a nemůže být zapomenuto, že zářijové události roku 1938, vyvolané řešením problémů kolem sudetských Němců, vedly k mnichovské konferenci. A tak 29. září 1938 začínaly poslední obrazy posledního dějství mnichovské tragedie Československa. Není a nemůže být nikdy zapomenuto, že v následné nacistické okupaci zahynulo mnoho našich občanů v plynových komorách a pecích koncentračních táborů. Umučení a mrtví jsou ve většině rodů.

Předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu hovoří o tom, že odsun nebyl možný bez událostí souvisejících se zločiny nacistů a 2. světové války. Rozhodující podíl na rozpoutání druhé světové války mělo nacistické Německo a kde byli ti pánové, co nás dnes poučují?! Zločiny se v Německu nezapíraly a nebagatelizovaly? Říkáte, že v Německu byla minulost zpracována jako nikde jinde a děláme to nadále. Vyšla objemná kniha od německých autorů. Po válce měl být propuštěn každý lékař, který byl členem NSDAP. Rozhodnutí se setkalo s odporem. Situace byla odlišná - na univerzity se vrátili téměř všichni bývalí nacionální socialisté, nositelé ideologie a hlasatelé hitlerovského evangelia násilí, jejich omluvou bylo, že byli pouze pasivními členy NSDAP. Kdo má dnes akademické mládeži vysvětlovat, že doba Hitlera je ostudou Německa?! Ti odpovědní se vraceli na svá místa a hodnotili je jejich přátelé se stejnou minulostí. Také poválečná justice příliš nepomáhala k překonávání hnědé a krvavé minulosti. Po válce byla bez váhání převzata většina nacistických soudců, noví nezatížení minulostí neexistovali. Nad velkou částí zločinců z doby nacistů vítězil jen běh času - zemřeli. Velká jejich část se stala po skončení války profesory, primáři, byli oblíbeni jako vysokoškolští učitelé, bez problémů propojení s justicí a byly podporováni starými přáteli - se stejnou minulostí také na významných postech.

Z projevu Bernda Posselta také zaznělo, že odsun nebyl jen vedlejším následkem války, byl po skončení války a byl připravován jako v jiných zemích, kde německé menšiny byly pátou kolonou hitlerovského Německa. Jejich úkolem měla být destabilizace zemí, kam směřovala agrese hitlerovského Německa. Nebyl to pokus o vyhlazení odsunutých, ale mělo jim být umožněno to, co tolik požadovali - domov v říši! Na základě získaných zkušeností o chování nacistů, hrůzách masových vražd a brutalit, jichž se Německo dopustilo proti Československu, nebylo možné očekávat, že se příští vývoj soužití Čechů s velkou částí německé menšiny bude vyvíjet pokojnou cestou. Nebylo možné kopírovat německé metody, jak je pro český národ plánoval R. Heydrich.

Bernd Posselt utrousil poznámku na prezidenta Dr. Beneše: Tento muž nestojí jen v pozadí brutálního zapuzení našich soukmenovců, je to i muž, který vydal svůj vlastní národ stalinské a komunistické nadvládě. Odpovídám otázkou, kde jste byli, vážení soukmenovci, když se bojovník za čistotu nordické rasy dral k moci a připravoval nová lidská jatka pro celý svět, s pomocí kapitánů německého průmyslu? Soukmenovec rakouského původu vyhnal na fronty druhé světové války 110 milionů lidí, pro 50 milionů to byla smrt na bojištích nebo v koncentračních táborech. Německo získalo - mírně vyjádřeno, nedobrou pověst snad na tisíciletí, za dvě světové války.

Prezident dr. Beneš dostal po konferenci v Mnichově první telegram od prezidenta USA. V obsahu telegramu prezidenta Roosevelta bylo zřetelné, že kladl Německo i ČSR na stejnou úroveň! Obracel se na Beneše i na Hitlera s výzvou k dohodě a vyřízení sporu bez války. Vůbec nebral v úvahu, jak konflikt vznikl, oč v něm jde a že se jedná o hrozby válkou a násilím proti nám. Nedával návrhy na nová zkoumání a řešení. Prezidentu USA šlo o to, aby nedošlo k válce, v tom sledoval totéž, co obchodník s postelemi Neville Chamberlain, nepochopil, že mnichovský diktát je koncem ČSR na několik let. Hitler dostal volno k dalším agresím. Také Chamberlain vystoupil s projevem: „Je hrozné a fantastické, mají-li Britové připravovat zákopy a zkoušet plynové masky v Anglii pro spor v daleké zemi a mezi lidem, o němž nic nevíme... Kdybychom měli sebevětší sympatie k malému národu, nemůžeme vést britskou říši do války jen kvůli němu.“