Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie jedné zrady

5. 3. 2013

Ing. Jiří Krutina

 

To, že svoboda není samozřejmostí, ale je nutno ji chránit, bránit a vážit si ji, dokazuje i současnost. Boj za národní svobodu si vyžádal mnoho životů vlastenců. Svoboda nebyla rozhodně nám darována, ale musela být doslova a do písmene vybojována. To si mnozí zejména mladí dnes plně neuvědomují. Chápou současný stav svobody jako něco samozřejmého, něco neměnného, nebo dokonce něco přežitého.

 

Opak je pravdou, jak dokazují četné kauzy týkající se nejrůznějších provokujících snah ze strany potomků odsunutých Němců z ČSR a jejich organizací – tzv. krajanských sdružení v Rakousku a Německu, které se nesmířily jak s výsledky druhé světové války, tak se nevzdali svých původních agresivních nepřátelských cílů vůči Čechům a jejich národnímu státu, který trvá od vzniku samostatné republiky v roce 1918 a má své hluboké kořeny až v historii habsburské monarchie Rakouska-Uherska.

 

Těsně po „sametové revoluci“ začali zástupci sdružení odsunutých Němců z tzv. „vyškovského jazykového ostrůvku“, kteří se velkou měrou zasloužili nejen o rozbití ČSR ale i se přímo podíleli na perzekuci a pronásledování svých českých spoluobčanů, jak je velmi podrobně historicky zdokumentováno právě v publikaci Václava Šustka: Historie zrady, Vyškovský jazykový ostrůvek 1919-1946. Jednou z takových provokací odsunutých Němců z bývalého ČSR byl požadavek na instalování pamětní desky v okresním městě Vyškově sdružením bývalých obyvatel tzv. Vyškovského německého jazykového ostrůvku, která měla připomínat odjakživa pěstovaný úzký poklidný vztah, dokud zde žili do roku 1945/46. Na připomínku této náklonnosti požadovali desku s nápisem, který obsahoval text: „Na památku dřívějších německých obyvatel obcí: Kučerov, Lysovice, Zvonovice, Rostěnice, Hlubočany, Terešov, Komořany a Čechyně, kteří po staletí až do roku 1945/46 s českým obyvatelstvem žili v poklidném sousedství.“

Co se však nestalo. Zastupitelstvo města zřejmě z nedostatečné znalosti historické zkušenosti po obšírné rozpravě žádost o zřízení desky svým usnesením schválilo. Když vešla tato skutečnost ve známost, strhla se ve veřejnosti, i u různých organizací lavina protestů. Také okresní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu ve Vyškově důrazně protestoval a žádal zrušení tohoto kontroverzního usnesení, zejména když dosud nebyla ani zřízena žádná pamětní deska obětem nacistického teroru v letech 1939-45, kterého se na místních obyvatelích dopouštěli také i Němci z tzv. „vyškovského jazykového ostrůvku“, ani těm, kteří byly během protektorátu násilně vystěhování ze svých domovů za veřejně projevovaného souhlasu Němců jazykového ostrůvku. Pamětní deska násilně vyhnaným občanům Vyškovska v rámci konečného řešení „české otázky“, s kterým začali nacisté již během protektorátu, dosud instalovaná není. Což je minimálně ostudné.

Je současně typickou německou vlastností, že dosud nezazněla ze strany Sdružení německého obyvatelstva-landsmanšaftu žádná omluva občanům Vyškovska, kteří byly za vlády nacistů postiženi, vězněni, mučeni a ubíjení v koncentračních táborech, popravování stannými soudy a zejména těm, kteří v době, kdy tito Němci z vyškovského jazykového ostrůvku nadšeně hajlovali a slibovali Adolfu Hitlerovi věrnost až za hrob, byli po tisících vyhánění ze svých domovů, aby se mohla uskutečnit vize „Německé vyškovské oblasti“, kde budou napříště žít jenom Němci.

Okresní ČSBS podal protest proti rozhodnutí instalovat desku se zněním, jak požadovali zástupci odsunutých Němců a žádali zrušení usnesení městského zastupitelstva ve Vyškově. Pro podporu tohoto úsilí vznikla dílem Václava Šustka publikace Historie zrady, Vyškovský jazykový ostrůvek 1919-1946. Na základě právě této publikace, jež na základě historických skutečností zcela vyvrací lživá tvrzení o poklidném sousedství vyškovských Němci se svými českými spoluobčany. Téměř po deseti letech bylo dosaženo zrušení usnesení městského zastupitelstva o instalaci této desky.

Tato na první pohled „usmiřující“ snaha ze strany německého krajanského sdružení měla jediný cíl, a to: zajištění historického alibi, kterého by mohlo být v budoucnu zneužito například pro vznášení neopodstatněných „nároků“, a v neposlední míře se jednalo o snahu přepisovat historii, jak mají zástupci německých landsmašaftů v popisu své práce. Právě tato publikace a její autor Václav Šustek pomohl k prosazení historické pravdy ve výše uvedeném případu snahy o překrucování historické zkušenosti ve Vyškově ze strany dřívějších německých spoluobčanů. V knize autor specifikum Vyškovského jazykového ostrůvku začleňuje do širšího kontextu historických událostí zápasu ČSR o svou samostatnost i následného období cíleně prováděné genocidy na českém národě. Uvádí i roli tzv. „sudetských“ Němců v rozbití ČSR ve světle pravdy na pravou míru. Tato kniha svým pojetím a obsahem přispívá k pravdivému objasňování českých dějin a uchovává historickou zkušenost česko-německých vztahů nejen během let 1939-45. Pomáhá tak dnešním občanům se orientovat v historických procesech, které formovali a formují česko-německé vztahy na základě historické pravdy. Za to mu patří náš dík.

 

V dnešních dnech se nám podařilo cennou publikaci Václava Šustka vydat v podobě e-knihy a tak pomoci v jejímu šíření, a zejména uchování jako jedinečného textu, který svým čtivým a pro laiky přístupným způsobem objasňuje roli „sudetských“ Němců v naší historii jak ve vztahu k naší minulosti, tak i dnešku. Kniha je dostupná ve všech třech podporovaných formátech pro elektronická čtecí zařízení na webu ČNL: http://www.ceskenarodnilisty.cz/e-knihy/historie_zrady.pdf.

PDF 

Historie zrady - České národní listy

 

Děkujeme za pomoc v jejím šíření a tak zachovávání historické pravdy.