Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chystá se „nepřátelské převzetí“ České republiky?

13. 12. 2017

Chystá se „nepřátelské převzetí“ České republiky?

 

Článek s tímto názvem napsal pan P. Bělobrádek do deníku Právo (11.12.2017, str. 7). Vyjadřuje v něm obavy o náš budoucí osud. Konkrétně se strefuje se nejen do pana A. Babiše, ale i do pana prezidenta republiky, Ing. M. Zemana. Ale ani některé další politické subjekty, či jejich představitelé, nejsou o jeho pozornost ochuzeni.

 

Na druhé útočí, sám sebe hladí. „Na rozdíl od jiných jsme byli již před volbami velmi státotvorní i s rizikem ztráty hlasů ve prospěch radikálnějších stran jsme koalici a ANO nevylučovali.“ Píše pan Bělobrádek. Ale jak to bylo? Kdo říkal, že půjde do nové vládní koalice s ANO, ale bez Babiše. Co tento požadavek obsahoval? Diktát vítězné straně ANO, jež ve volbách získala 30% hlasů, tedy více než dvakrát tolik co KDU a ČSSD dohromady, který zbavoval ANO přítomnosti jejího předsedy ve vládě, ač obecně platí, že prezident pověřuje sestavením nové vlády předsedu vítězné strany.

 

A tak volební zkrachovanci, jimiž KDU a ČSSD ve volbách byly, chtěli diktovat vítězné straně. A proto dopadli tak, že jsou nyní v opozici. Vláda ještě sice není sestavena, ale doufejme, že KDU a ČSSD v opozici zůstane. Patří tam. Voliči jejich místo sami určili. Proč si tak myslíme?  KDU a ČSSD, když tvořily většinu v předcházející vládě, si počínali tak, jako kdyby „nepřátelsky převzaly“ ČR.

 

S podivem zjišťujeme, že pan Bělobrádek dokonce ve svém článku mluví o státotvornosti KDU, když toto slovo snad dříve ani neznal. Několikrát jsme se pana Bělobrádka tázali na některé jeho i další výroky, formou otevřeného dopisu, peticí i na základě zákona o svobodném přístupu  k informacím, a jen málokdy jsme se něco dozvěděli. Takže otázky, které jsme mu kladli, mimo jiné, zda se cítí dále sudetským Čechem nebo Čechem v Sudetech narozeným, zda by nám mohl územně vymezit tzv. politické Sudety, když je rozmnožil o Šumavu a město Brno, proč on, a pan D. Herman, používá termín vyhnání německého obyvatelstva z ČSR, když správný pojem je přesídlení, proč mluví o „Benešových dekretech“, když správný pojem je dekrety prezidenta republiky, co udělal proti tomu, když na sjezdu tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL), nás H. Seehofer obviňoval ze zločinů proti lidskosti, B. Posselt z chladnokrevných válečných zločinů. Těmto pánům, jistě není bez zajímavosti,  poslal P. Bělobrádek video pozdrav, a to na týž sjezd, kde nás výše uvedeným způsobem pasovali na zločince. Rakouský landsmanšaft o několik měsíců poté nás dokonce označil za genocidní zločince?

 

A to už ani nemluvíme o tom, že pan Bělobrádek, stejně jako ČSSD, předstíral jako by stanovy SL byly již novelizovány, jako by neplatil původní program Dvaceti bodů SL. Až dodnes otevřeně nám nesdělil tento pán, že stanovy SL i jeho program platí v původním znění, že příslušný německý soud odmítl novelu stanov registrovat.  Státotvorný pan P. Bělobrádek si s námi hrál na schovávanou. Ukrýval se i za Úřad vlády ČR, který vydával správní rozhodnutí i o tom, že, stručně řečeno, o těchto a dalších věcech nic neví. Možná, že v něčem měl i pravdu. Pak ovšem je otázkou, proč lidé, kteří tak málo věděli, byli ve funkcích v této významné instituci? Ještě více „státotvorný“ byl pan D. Herman, vedoucí funkcionář KDU a současně předseda Sdružení Ackerman-Gemeinde, nejednou spustil „sebekritickou palbu do vlastních řad“. A jednou dokonce prohlásil, že ČR by se mohla stát, čistě teoreticky, jednou ze zemí Spolkové republiky Německo.

 

A tak si myslíme, že alespoň některé skutečnosti z výše uvedených voliči znali. A když byli volby napráskali to, jak ČSSD, jejíž předseda se vyznamenal zejména dvěma výroky na adresu tzv. sudetských Němců, a to, že se na ně nemůžeme dívat jako na pohrobky nacistů, k čemuž později dodal, že landsmani jsou našimi spojenci, tak „státotvorné“ KDU. Možná, že i část z voličů chápala celkové postupy obou koaličních strana jako jakési „nepřátelské převzetí“ České republiky. A proto svými hlasy určili, aby obě strany, známé svými germanofilními a sudetofilními sklony, měly co nejméně politického vlivu. A tak jsou nyní na politickém ošklivci. V opozici, v níž svými chabými silami nic proti republice v současnosti již nemohou podnikat. Snad jen okopávat kotníky a pokřikovat. Přejeme jim dlouhý ozdravný pobyt na vykázaném místě. Předpokládáme, že ČSSD si konečně zvolí i nové nejvyšší vedení a podobně to přejeme i KDU. Pan P. Bělobrádek společně s panem D. Hermanem by měli konečně nést odpovědnost za volební výprask, který KDU dostala.

 

Pan Bělobrádek může v Právu zřejmě říkat vše, co ho napadne. Pravdě se, jak jsme přesvědčeni, pečlivě vyhýbá. My říkáme pravdu. Pokud bychom se mýlili, již dávno nás mohl z omylu vyvést právě pan P. Bělobrádek a zodpovědět nám naše otázky tak, jak skutečnost velela. To však neudělal. Poučí nás nyní, nebo bude opět mlčet a hrát si s námi jako kočka s myší? Tak však přece nemůže postupovat politik, který se tak hlasitě a okázale hlásí k demokracii.  Proto se těšíme na „přátelská“ slova pána Bělobrádka.

J. Skalský

 

 

České národní listy

www.ceskenarodnilisty.cz