Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bělobrádkovi petice z 20. dubna 2017

27. 5. 2017

Bělobrádkovi petice z 20. dubna 2017

Pan

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA

místopředseda vlády pro vědu, výzkum, inovace

Úřad vlády České republiky

Nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1

Kabinet místopředsedy vlády pro vědu, výzkum inovace

V Praze dne 20.dubna 2017

 

Pane místopředsedo vlády,

                                    v souladu s čl. 18 Listiny základních práv a svobod a petičním zákonem se na Vás opět obracím s peticí, již jsem Vám postoupil již 15.12. 2016, aniž jste ji řádně, v souladu se zákonem o právu petičním, vyřídil.

 

Předem si dovoluji učinit několik poznámek. Jako občan nemám možnost zjišťovat autentičnost jednotlivých textů, které cituji. Vycházím však z toho, že dále uvedené citace jsou uvedeny v oficiálních tiskových orgánech tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL). Nelze tedy předpokládat, že by Sudetendeutsche Zeitung (SZ) a Sudetenpost (SP) psaly v zásadním rozporu s celkovou linii SL. Ba právě naopak. Ze SZ na nás často téměř z každé stránky hledí B. Posselt. Dříve se tomu říkalo „kult osobnosti.

 

Vy osobně i řada dalších funkcionářů KDU, ústavních činitelů, např. pan ministr Herman, se často stýkáte s politiky CSU, vám blízké strany, jak tvrdíte. Řada z nich patří k vedení SL. Stýkáte se též s bavorskými politiky, ústavními činiteli bavorské země, i oficiálně. Čili jste o stavu česko-„sudeto“-bavorských vztazích dobře informovaný. Nyní jde jen o to, co mi hodláte sdělit. Zatím z Vašich odpovědí mám dojem, že toho je spíše méně než více. Někdy se mi dokonce zdá, že Vaše „odpověď' v podstatě je spíše vyhnutím se vlastní odpovědí. Proto moc prosím o plné odpovědi na mé žádosti. Právo na informace zakotvuje Listina základních práv a svobod i petiční zákon. Děkuji Vám za pochopení.

 

Podle mého názoru již dávno řada citací, jež jsem uvedl či uvádím, nebo jiných, stejně podstatných, týkajících se dokonce budoucí existence naší státnosti, měla být řádně osvětlena. Normálně bych předpokládal, že budou diskutovány i v médiích. Nestalo se tak a zásadně nestává. Vypadá to, že ani žádné skutečné investigativní novináře nemáme. Naši ústavní činitelé však slibují věrnost ČR. A když jde o její státnost a pozemštění, pak jde o záležitosti mimořádného významu, a proto naši ústavní činitelé by se měli takovýmito otázkami zabývat bezprostředně po jejich vzniku. Vše ověřit, mají k tomu odborný aparát, a občany republiky informovat. A to se v řadě případů nestává.

 

I.

Jak vyplývá z článku „Setkání významné pro budoucnost", který byl publikován v Sudetendeutsche Zeitung, 18.03. 2016, na str. 1 a 3, pochválil H. Seehofer čtvrtý bavorský kmen jako základ pro „budoucí spojení mezi oběma zeměmi“.

Citovaný výrok považuji za mimořádně důležitý. Podle něho by mělo dojít v budoucnosti ke spojení ČR a Bavorska, ČR by ztratila svou státnost a stala se zemí. Sudeti by měli tvořit základ spojení. Tento výrok pana H. Seehofera, jak jsem přesvědčen, již dávno jste na základě svých ústavních povinností měli osvětlit a občany informovat. Jde přece o existenci našeho státu a jeho přeměnu v zemi, jíž jsme byli za Rakouska. Jelikož se tak dosud nestalo, žádám o osvětlení této citace z vlastní iniciativy.

 

Žádám, pane vicepremiére, o vysvětlení výše uvedeného o budoucím spojení mezi oběma zeměmi, v němž bavorský čtvrtý kmen, tedy sudeti. mají tvořit jeho základ.

 

II.

Nejen ve vyjádřeních představitelů SL, ale i v prohlášeních řady německých politiků, se mluví o zločinech, jichž jsme se pří vyhání Němců měli dopustit. H. Seehofer mluví v těchto souvislostech o zločinech proti lidskosti, B. Posselt o válečných zločinech a rakouský SL konal Den vlasti 2015 pod mottem: „Před 100 lety genocida Arménů - před 70 lety sudetských Němců“.

 

Dovolím si opakovat výše uvedená tvrzení v širším kontextu.

1. Na 66. sjezdu SL, který se konal v květnu 2015, promluvil i Horst Seehofer. Jak o nás mluvil, nejlépe vystihuje několik vět z jeho projevu. „70 let od války také znamená 70 let od počátku vyhnání. Vás, sudetské Němce, to zasáhlo s plnou silou. V květnu 1945 začala v Čechách jedna z největších a nejbrutálnějších etnických čistek 20. století. Sudetští Němci byli zbavení práv, cti, stali se psanci. Vyhnáni z jejich vlasti, země předků, která byla kolonizována Němci již 800 let. Zasáhlo to ženy, děti, starší osoby. Násilí v Ústí a Brně se staly symboly nelidskosti, utrpení, mučení a smrti. Dovolte mi, abych se vyjádřil velmi jasně: vyhnání sudetských Němců bylo a zůstává pro historii zločinem proti lidskosti, velkou a obrovskou nespravedlností. Krátce po válce přijely první vlaky ze sudet do Bavorska. Náhodní ztroskotanci, bez bytu, bez práce, domov jim byl ukraden. Ale přinesli věci, které jim nemohli vzít: podnikatelské dovednosti, odvahu a tvůrčí sílu. A především: Vzali jim domov, ale ne jejich identitu, ne jejich hrdost..."

 

Na témže sjezdu k nám byl B. Posselt mírnější. Obvinil nás jen z válečných zločinů, i když jindy byl mnohem útočnější. Rakouští landsmani se sešli v září 2015 na Dni vlasti v Klosterneurburgu. A tam „sněmovali" pod mottem „Dne vlasti 2015: Před 100 lety genocida Arménů - před 70 lety sudetských Němců“. Takže z nás udělali genocidní zločince. Pod tím mottem vystupovali i někteří rakouští ústavní činitelé. Žádný z nich se neohradil.

 

Snad zbývá dodat, že na uvedených akcích sudetů byli i naši diplomaté. Myslíte, že protestovali? Nikoliv. Mlčeli, protestního hlásku nevydali. Na některých podobných akcích dokonce popřáli hodně zdaru, nechť se dílo podaří. Je samozřejmé, že spíše bychom čekali námitky od Čechů, někteří z nich byli dokonce našimi ústavními činiteli, zde přítomných. Ale i ti mlčeli. Neřekli jediného slova na obranu republiky, našeho národa, na obranu pravdy.

 

I v současnosti mnozí z uvedených mluví o nutnosti zrušit tzv. Benešovy dekrety, správně dekrety prezidenta republiky, běžně používají termín vyhnání. Oni jistě ví, že s vyhnáním, které je jednostranným protiprávním aktem, mezinárodní právo spojuje právo na návrat do původního sídla a náhradu škod, které vyhnáním vznikly.

Používáte, pane místopředsedo vlády, také termín vyhnání s vědomím možných důsledků pro republiku, přestože zřejmě víte, že Němci z Československa nebyli vyhnáni, ale přesídleni, odsunuti, transferováni, to jsou termíny používané Postupimskou smlouvou. Spojenci v Postupimi vzali na vědomí tzv. divoké odsuny a tím je zlegalizovali.

 

W. Churchill k možné bezprostředně poválečné situaci řekl: „...Hned po válce poteče mnoho krve. U vás i jinde bude mnoho Němců vybito - to jinak nejde a já s tím souhlasím. Po pár měsících my prohlásíme „teď dost“ a pak začneme mírovou práci." A dodal: „Transfer bude nutný!...Dá se jim krátká lhůta, ať si vezmou to nejnutnější a jdou.“ ( Z rozhovoru Winstona Churchilla s prezidentem Edvardem Benešem ze 3.4.1943, který zaznamenal Jan Masaryk, in Dalibor Plichta, Nesmířenost a nesmiřitelnost německé politiky, Praha, Fénix, 1996, str. 20). Toto „proroctví" W. Churchilla se v Československu nenaplnilo.

Představitelé Spojenecké kontrolní rady nám k přesídlení Němců z Československa poděkovali za vzornou a organizačně dokonalou práci československých úřadů při provádění transferu. Žádné vyhnání se tedy nekonalo, šlo o transfer německého obyvatelstva, o němž rozhodli Spojenci v Postupimi.

 

Žádám proto o sdělení:

 

1.                Co proti výše uvedeným i dalším útokům, pane místopředsedo vlády, činíte, kdy jaký krok proti nim jste učinil, v jaké formě, ústní nebo písemné, na koho jste se obrátil, jaké výsledky jste dosáhl?

 

2.                Co jste učinil proti vměšování H. Seehofera, B. Posselta a SLÖ do našich vnitřních záležitostí, proti jejich lživým protičeským útokům?

 

3.                Proč např. ministr D. Herman a další mluví o vyhnání tzv. sudetských Němců, když podle rozhodnutí Postupimi šlo o přesídlení Němců z Československa?

 

III.

1.                Můj dotaz Prohlásil jste o sobě, že jste sudetský Čech. Můžete mi vysvětlit, kdo je sudetským Čechem, prosím? A proč termín sudetský Čech chcete zavádět: Jaký smysl to má? Co tím sledujete?

 

Vaše odpověď: „K bodu 2) Vaší žádosti si dovoluji sdělit, že výrokem, že se pan místopředseda považuje za sudetského Čecha, chtěl dát jasně najevo, že se narodil v oblasti známé z minulosti v českém jazyce pod označením Sudety. Tento termín je dobře znám a nadále používán v německém jazyce (Sudeten), ale také polském (Sudety). Dnes se pro tuto geomorfologickou jednotku v severovýchodních Čechách používá v českém prostředí spíše termínu Krkonošsko-jesenická subprovincie. Po 2. světové válce se ale pro ni užíval také název subprovincie Sudety, Sudetské pohoří, tedy zkráceně Sudety.“

 

Moje poznámka: Po druhé světové válce slovo „Sudety" a jeho odvozeniny nebyly v Československu veřejně používané. Prezident Edvard Beneše k „sudetoněmecké“ terminologii prohlásil: Slovo "sudetský", "Sudetenland", "sudeťák" bude navždy v českých zemích spojeno s nacistickým zvířectvím na nás Češích i na demokratických Němcích prováděným v osudné krizi před a po roce 1938. Musíme se snažit o novu dohodu zbavením se i těchto smutných, politicky osudných a pro nás nepřijatelných rekvisit nacistické politiky. Češi po dnešní válce toto slovo nepřijmou, budou je perhoreskovat; a je tudíž v našem zájmu, abychom se včas shodli, že z naší politiky na obou stranách zmizí. Je v zájmu dobré politiky, aby se to nemusilo dělat zákony a nařízeními... Bylo by směšné, kdyby ... se dělaly z henleinovského dědictví a terminologie politické aféry“ (Ze zásadního stanoviska prezidenta republiky E. Beneše W. Jakschovi z 1.12.1942)

Je neobvyklé, že podle místa narození, pane místopředsedo, se považujte za sudetského Čecha. Spojení slova „sudetský" a Čech jsem po velmi dlouhé době slyšel až od Vás. Obyčejný Čech, který se narodil někde v oblasti hraničních hor, o sobě neprohlašuje, že je sudetský Čech. Ani ho to nenapadne. Je prostě z Liberecka, Ústecka, Náchodska a podobně. Vaše vyjádření, že jste sudetský Čech, je krajně zarážející. Dělá na mne dojem, jako byste se snažil vzkřísit slovo „sudetský" a uvést ho do našeho běžného slovníku. Asi neberete v úvahu nejen citovaná slova pana prezidenta Beneše, ale ani zkušenosti s tzv. sudetskými Němci, které nasála do sebe více než jedna naše generace. Vzhledem k tomu, že jste ústavní činitel považuji Vaše počínání za pohoršující.

 

Proto žádám, abyste jako ústavní činitel nepoužíval dále termín „sudetský Čech“.

 

2.                Můj dotaz: Mluvíte o Sudetech. Můžete mi říci, kde a kdy tato územně-správní jednotka existovala a v jakých hranicích, jak byla právně zakotvena, nebo v současnosti existuje, kde je právně zakotvena a jaké jsou její hranice?

Podle mého názoru tzv. Sudety nikdy jako územně-správní jednotka neexistovala. Pokud ovšem nepůjdeme do správního členění nacistického Německa a nebudeme argumentovat tzv. Sudetengau. Ta však byla výplodem agrese a nacistické zvůle.

 

3.                Můj dotaz: Rozlišujete Sudety na geografické a politické. Můžete, prosím, mi osvětlit: „Co jsou Sudety geografické" a „co jsou Sudety politické“, k nimž počítáte Brno a Šumavu?

 

Vaše odpověď: K Vaší žádosti si dovoluji pro Vaši informaci uvést, že termínem „Sudety geografické" pan vicepremiér myslel geomorfologickou oblast Krkonošsko-jesenické subprovincie, která bývá označována také jako Sudety.

Za „Sudety politické" pan vicepremiér označil separatistické oblasti v pohraničí, jejichž politická reprezentace po 28. říjnu 1918 vyhlásila cíl připojení se k Německému Rakousku. Byly to oblasti známé jako Deutschböhmen, Sudetenland, Böhmerwaldgau a Deutschsüdmähren. K nim se do Německého Rakouska měla připojit i města se silným zastoupením německého obyvatelstva ve vnitrozemí, jako bylo Brno, Olomouc či Jihlava.

 

Moje poznámka: Snad nikdy jsem neslyšel o tom, že nějaké „Sudety" lze rozlišovat na geografické a na politické, jak jste učinil Vy, pane místopředsedo vlády. Tyto Vaše terminologické pokusy jsou novinkou. Dělají na mne dojem, že je hodláte dále rozšiřovat, upevňovat, aby se v české společnosti zavedly. Nikdy jsem nečetl o tom, že zrádné oblasti Deutschböhmen, Sudetenland, Böhmerwaldgau a Deutschsüdmähren, by některý historik, politik či zeměpisec označil souhrnně za politické „Sudety" a k nim ještě přifařil Brno a další města. I v tomto směru držíte prvenství, ovšem velmi nelichotivé.

Známý aktivní antifašista Lorenz Knorr o pojmu sudetský Němec prohlašuje: „V tomto pojmu je totiž obsažen nárok na pohraniční území, osídlená tehdy hlavně Němci.“

 

Žádám, pokud se cítíte jako Čech, nikoliv tedy jako „sudetský Čech“. abyste termíny „Sudety“, „Sudety politické“ neužíval.

 

4.                Pan ministr D, Herman je předsedou Sdružení Ackermann-Gemeinde (SAG). Je v ČR zapsáno jako samostatný spolek. Koná však s mnichovskou Ackermann-Gemeinde společné sjezdy, říšské nebo celoněmecké zvané, na nichž jsou voleny společné spolkové orgány. V některých německých internetových materiálech je Praha, vedle řady dalších německých měst, uvedena jako složka celoněmecké Ackermann-Gemeinde.

 

Žádám o určení, zda můžeme považovat pana Hermana za zprostředkovaného nebo přímého člena tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL).

 

Vaše odpověď: K Vaší žádosti si Vám dovoluji sdělit, že pan ministr Daniel Herman není ani zprostředkovaným ani přímým členem organizace Sudetendeutsche Landsmannschaft Bundesverband, známé v češtině jako Sudetoněmecké krajanské sdružení nebo také Sudetoněmecký landsmanšaft.

 

Moje poznámka: Vaši odpověď považuji za zcela nedostatečnou. Vašemu tvrzení chybí jakékoliv zdůvodnění. Jedním nedoloženým tvrzením nemůžeme vyvracet druhé  jen z části doložené tvrzení.

Je skutečností, že Sdružení Ackermann-Gemeinde (SAG) je zapsaným spolkem. Skutečností rovněž je, že pořádá s mnichovskou Ackermann-Gemeinde (AG) společné sjezdy, na kterých volí společné spolkové orgány. Na internetu jsou publikovány údaje o územním členění AG, kde vedle celé řady různých měst ve SRN je uvedena i naše Praha, jako organizační složka AG.

AG také po založení SAG v Praze sama uváděla, že se jedná o její odbočku.

 

Žádám proto o ověření uvedených skutečností a učinění kvalifikovaného závěru, zda pan ministr D. Herman je, či není, členem SL.

 

5.                Pan M. Dzingel, předseda Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jak se sám vyjádřil, raději než za sudetského Němce se označuje za českého Němce.

Pan Lorenz Knorr, německý antifašista, který byl aktivní i za války, na otázku „jste přece Němec a chebský rodák. Proč se nepovažujete za sudetského Němce?“, odpovídá:

„Protože jde o umělé označení, z kterého udělali nacisté politický pojem. Pokud si vzpomínám, tak ještě před rokem 1936 toto označení nehrálo zásadní roli. Ale na olympiádě, která se konala v roce 1936 v Německu, prohlásil Goebbels na adresu Němců, kteří přijeli z Československa: Vy nejste žádní občané Československé republiky německého jazyka - což bylo tehdy oficiální označení - vy jste sudetští Němci! V tomto pojmu je totiž obsažen nárok na pohraniční území, osídlená tehdy hlavně Němci. Takže já dodnes tvrdím: byl jsem německy hovořícím občanem Československé republiky!"

Paní doktorka Eva Hahnová je známá následujícím hodnocením SL: „Henleinova strana poté, co se přežila, se opětně v poválečném západním Německu etablovala, a dodneška sudetoněmecký landsmanšaft (SL) drží její kontinuitu. K této rekonstitucionalizaci došlo vinou politické situace. Do roku 1948 byly sudetoněmecké a jakékoli jiné aktivity, navazující na nacistickou éru, okupačními orgány striktně potírány. Po stažení železné opony se však Velká Británie a USA rozhodly podporovat revizionistické požadavky proti svým bývalým spojencům a v rámci toho se dostalo i podpory SL. Podpora pak trvala i po vzniku Spolkové republiky Německo, a to jak finanční, tak politická. To vedlo k tomu, že se SL nikdo nepokusil zreformovat. Dnes vymírají nositelé původních henleinovských idejí, ale přicházejí nové generace. Dokud bude SL existovat, najdou si ty ideje nové nositele. Toto je třeba učinit předmětem česko-německé diskuse!..."

Vy ani nikdo z KDU jste tuto otázku nevznesl na pořad jednání česko-německé diskuse. KDU a její funkcionáři patří, snad dokonce na prvním místě, mezi přátele „sudetoněmecké věci“.

 

Moje otázka: Vnesete uvedenou otázku do česko-německé diskuse?

 

Vaše odpověď: K bodu Vaší žádosti si dovoluji uvést, že z Vašeho podání není zcela zřejmé, jakou otázku by měla KDU-ČSL v rámci česko-německé diskuze položit.

 

Navrhuji, aby do česko-německé diskuse jste vnesl, nebo napomohl vnést otázku, proč dosud „sudetoněmecký landsmanšaft" zajišťuje kontinuitu henleinovské strany, proč také zajišťuje i kontinuitu henleinovské terminologie.

 

Děkuji Vám za Vaši odpověď.

 

 

S pozdravem

 

Ing. Pavel Rejf, CSc.

 

Německá problematika | Českénárodnílisty.cz

www.ceskenarodnilisty.cz

 

Bělobrádkovi petice z 20 - České národní listy

www.ceskenarodnilisty.cz