Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hrozí nám islamizace ??? Varuje analytik

9. 11. 2020

 

Hrozí nám stejné nebezpečí jako před 400 lety. Jen místo rekatolizace je to islamizace, varuje analytik

08.11.2020 7:58

V době 400. výročí bitvy na Bílé hoře zažíváme existenciální nejistotu. Hrozeb se hromadí nyní více a není jasné, v jakém pořadí na nás dopadnou, říká politický analytik, bývalý diplomat Jaroslav Bašta. „Po zlých časech přicházejí ještě horší,“ píše v komentáři pro Prvnízprávy.cz, v němž upozorňuje především na přehlíženou islamizaci Evropy.

Hrozí nám stejné nebezpečí jako před 400 lety. Jen místo rekatolizace je to islamizace, varuje analytik
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta

Dopady bitvy na Bílé hoře byly podstatně horší než u všech předcházejících slavných českých proher. Vidí jednu neblahou podobnost s dnešní dobou. „Krize počátku 17. století zastihla naše předky po více než sto letech míru a prosperity. Češi na svém území naposledy válčili proti Matyáši Korvínovi ve druhé polovině 15. století, potom už jen za hranicemi proti Turkům. Nakonec kvůli tomuto tradičnímu evropskému nepříteli si po smrti svého krále Ludvíka Jagellonského zvolili za své panovníky Habsburky,“ připomíná.

 

 

Dlouhé období míru bylo zároveň obdobím ekonomické prosperity, a od roku 1485 také bezprecedentní náboženské tolerance. Aby těch podobností s dnešní dobou bylo ještě více, v českých zemích tehdy vládl stejně ojedinělý sociální smír jako dnes. „V době, kdy v sousedním Německu probíhala mimořádně krutá Selská válka, u nás se spory mezi poddanými a vrchností řešily politickými prostředky nebo soudní cestou. Česká politika tehdejší doby se stala politikou pro dobré počasí, o němž doufali, že vydrží věčně. Když 10 % katolíků (kteří ve středu Evropy zůstali po reformaci) zahájilo tvrdou rekatolizaci, evangeličtí stavové na to nedokázali správně reagovat. Sice se vzbouřili, ale jen tak napůl, nejprve nezvládli tradiční českou disciplínu – defenestraci, a pak ani válku,“ pokračuje někdejší diplomat.

„Když ji svojí vzpourou vyvolali, netušili, že se nakonec potáhne rovných třicet let, a že u nás v Praze také v roce 1648 skončí. Válka, hladomory, epidemie a emigrace snížily počet obyvatel na polovinu předválečného stavu. O zbídačení země netřeba mluvit. Zkrátka, v historii zdánlivě nepatrné příčiny přinášejí nečekané důsledky. Někdy malý kamínek spustí zničující lavinu,“ připomíná Bašta.

„Obávám se, že se dnes nejen Česká republika, ale celý Západ nachází v podobně nebezpečné situaci jako před 400 lety, jen místo protireformace a rekatolizace hrozí Evropě islamizace prosazovaná stejně odhodlanou menšinou jako tenkrát. Politiků, kteří by si to nebezpečí uvědomovali, je jako šafránu. Mají ale jednu společnou věc – ve většině zemí je považují za extremisty,“ uzavírá Bašta.