OV KSČM Frýdek-Místek

Konec svobody pro Čechy? Petr Žantovský rozebral nenápadně tlačenou změnu zákona. Mrazí

TÝDEN V MÉDIÍCH Aktuální výplach mysli, protože seriózní žurnalistikou to opravdu nazvat nelze, startuje pravidelný přehled mediálních zajímavostí. Petra Žantovského také zaujal návrh Ministerstva vnitra na změnu ústavního zákona o bezpečnosti, který vnímá jako konec svobody v Česku. Umožnil by totiž omezit vlastnické právo, svobodu pohybu a pobytu, právo pokojně se shromažďovat, podnikat či právo na nedotknutelnost osoby a obydlí. A své si řekl i k petici požadující vypovězení Lisabonské smlouvy Českou republikou.

Už v červnu spatřil světlo světa návrh Ministerstva vnitra na změnu ústavního zákona o bezpečnosti, která byla prý motivována dnes nejskloňovanějším slůvkem covid. Materiál lze najít na stránkách MV ČR. Stojí tam mimo jiné: „Jako hlavní problém se dle ministra vnitra ukázala nemožnost vlády vyhlašovat na centrální úrovni stav nebezpečí. Ten je dnes zakotven pouze v krizovém zákoně a vyhlásit ho může jen hejtman pro konkrétní kraj. Proto MV navrhuje stav nebezpečí zakotvit na ústavní úrovni v rámci ústavního zákona o bezpečnosti. Nově by tak mohla stav nebezpečí kromě hejtmanů vyhlásit i vláda pro celé Česko nebo jeho část. Během stavu nebezpečí bude možné na nezbytně nutnou dobu omezit vlastnické právo, svobodu pohybu a pobytu, právo pokojně se shromažďovat, podnikat či právo na nedotknutelnost osoby a obydlí. Na rozdíl od stavu nouze však nebude možné omezit právo na stávku.“

Migranti se začnou přidělovat do ‚zbytečně‘ velkých obydlí

Materiál není dosud platný, ale je již hezky připravený pro prosazení v pravý čas. „Ano, nešálí vás zrak. Ministerstvo vnitra České republiky se chystá naprosto flagrantně zneužít pandemické situace a posílit exekutivní pravomoci centrální vlády, tedy de facto podřídit samosprávné pravomoci krajů vládní dirigenci. Obzvláště předposlední věta toho citátu stojí za zopakování: ‚Během stavu nebezpečí bude možné na nezbytně nutnou dobu omezit vlastnické právo, svobodu pohybu a pobytu, právo pokojně se shromažďovat, podnikat či právo na nedotknutelnost osoby a obydlí.‘ Co všechno to může znamenat? Hrůza domyslet. Někdo tam nahoře, ministr či vláda, usoudí, že vzniklo nějaké nebezpečí, a začne vám brát Ústavou ČR a právním řádem garantovaná práva a svobody,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Přemýšlí nad tím, jaké nebezpečí může oprávnit odebrání nedotknutelnosti osoby a obydlí. „Něco mě napadá. Evropská unie například prosadí, třeba násilím, kvótní rozdělování migrantů z tzv. třetího světa. To už jako nebezpečí nazvat lze. A protože není žádoucí, aby se nám kvótně přidělení migranti volně pohybovali po veřejných prostranstvích a vytvářeli nám z center měst no-go zóny, prostě využije se tento báječný paragraf a migranti se začnou přidělovat do ‚zbytečně‘ velkých obydlí. Pamatujete ještě na normalizační ‚nadměrečné metry‘. Nebo jiná situace. Stát rozhází všechny finanční rezervy na předvolební sliby pečených holoubat kdekomu a na tisk miliard brožurek politických neziskovek, a zjistí se, že je kasička prázdná,“ nadhazuje mediální analytik další z možností.

Šlo by o konec svobody a nastolení administrativního fašismu

Při prázdné kase pochopitelně nebude ani na důchody, zdravotnictví nebo sociální péči. „Nuže, pak lze sáhnout po výše uvedeném právu moci a například znemožnit určité množině lidí jejich podnikání, násilím je převést na nějaké státem organizované – a kasírované – činnosti za minimální mzdu, aby se vydělalo na další sliby a brožury. Tak by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho. Ta nenápadná věta, zopakujme si ji ještě do třetice: ‚Během stavu nebezpečí bude možné na nezbytně nutnou dobu omezit vlastnické právo, svobodu pohybu a pobytu, právo pokojně se shromažďovat, podnikat či právo na nedotknutelnost osoby a obydlí‘, se rovná konci svobody v Česku a nastolení administrativního fašismu. To nesmíme dopustit,“ burcuje Petr Žantovský.

Suverenita ČR je v důsledku Lisabonské smlouvy silně oslabená

V petici jsou následně uvedeny důvody jejího vzniku: „Dlouhodobý vývoj v EU po nabytí platnosti Lisabonské smlouvy, včetně posledních událostí kolem pandemie ‚COVID-19‘ ukázal, že současná podoba EU je neudržitelná a praktiky jejího byrokratického vedení jsou v přímém rozporu s národními zájmy ČR. Lisabonská smlouva bohužel umožňuje, aby mocenský bruselský byrokratický aparát (zejména Evropská komise) stále agresivněji razil své cíle: masovou migraci, ekologický fanatismus, zvrácenou genderovou ideologii, kybernetickou šikanu, protežování politických neziskovek, dotační politiku „cukru a biče“, která deformuje svobodný trh a způsobuje korupci, atd. Suverenita ČR je v důsledku Lisabonské smlouvy silně oslabená, a pokud nebude tato smlouva zrušena, budeme stále více v područí Bruselu, Parlament ČR provinčním sněmem a české soudy podřízené Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku“.

V konci petice jsou shrnuty požadavky: „Nikdo z nás přece v roce 2004 nehlasoval o vstupu naší země do takové EU, jakou je dnes v důsledku Lisabonské smlouvy! Namísto Lisabonské smlouvy požadujeme vyjednání Nové smlouvy pro Evropu, na základě které by se do ČR vrátily ztracené pravomoci a mohlo docházet k rovnocenné spolupráci svobodných a nezávislých evropských států“. „To je jasná řeč. Když si vzpomeneme na proceduru, která předcházela přijetí Lisabonské smlouvy, tak nemůžeme nezmínit vnucené opakované referendum v Irsku či prolamování veta českého prezidenta Václava Klause staršího českým parlamentem, kde tehdy dominovala Topolánkova ODS,“ připomíná mediální analytik.