Jdi na obsah Jdi na menu
 


Překvapivá čísla

Překvapivá čísla: Přes sto tisíc dětí v Česku žije v chudobě.

Překvapivá čísla: Přes sto tisíc dětí v Česku žije v chudobě

 Lenka Petrášová

6. listopadu 2019 • 06:00

Více než 100 tisíc dětí v Česku žije v chudobě a 20 tisíc dětí je v závažné bytové nouzi. „Co znamená chudé dítě? Například že nemá ročně šest tisíc korun na školní stravovaní,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Pavel Hanych, mluvčí Diakonie, která nové odhady sestavila.

Jsou to vysoká čísla, jak jste k nim dospěli?

Vycházeli jsme z údajů Českého statistického úřadu z čísel o příjmové chudobě. A je to ještě velmi střízlivý odhad, protože někteří ekonomové mluví až o půl milionu dětí, které jsou ohroženy chudobou nebo v chudobě žijí. Záleží totiž na tom, jak nastavíte vstupní kritéria. A pak jsou samozřejmě ještě případy, které jsou mimo to, co stát eviduje, což jsou úplné děti ulice. Ty nejsou nijak podchyceny žádným sociálním systémem státu.

Jako velmi závažné vnímám to, že i mnohé děti z úplných rodin se ocitají v bytové nouzi, protože rodiče nemají na nájem, nebo když matka s dětmi uteče pryč od násilnického muže. A v závažné bytové nouzi je u nás přes 20 tisíc dětí.

Jaké to má na ty děti a na společnost dopady?

V médiích a všude se mluví o tom, jak si vlastně žijeme dobře jako společnost. Ty děti vidí spolužáky ze třídy, jak chodí oblečení a na jaké jezdí dovolené, a vnímají, co oni sami nemají. Vezměte si už jen to, co to dělá s psychikou… Nedávno dokonce vyšla statistika Eurostatu, která to potvrzuje: že Česko patří na špici zemí, kde je procento lidí ohrožených chudobou nejnižší. Jenomže se nemluví o tom, že deset procent populace u nás – to je milion lidí – reálně žije na hranici chudoby. A má tak nízké příjmy, že si nemůže dovolit větší mimořádný výdaj ve výši deseti tisíc korun, když se cokoliv stane. A tři procenta populace žijí tak, že si nemohou dovolit ani třídenní dovolenou ročně.

Ukazuje to, že ani třicet let po revoluci nežijeme v blahobytu a naopak, že se nůžky stále více rozevírají. Je tu velký nepoměr tě skupiny bohatých a těch, co nemají ani na obědy pro děti ve školách – a takových dětí je u nás každý rok šest tisíc. A s tím souvisí samozřejmě další vzdělávání, protože bez peněz ty děti vyautujeme už na počátku života. Koníčky, které by je rozvíjely, a vysoká škola, cizí jazyk – to stojí dost peněz, takže nám tu vzniká v podstatě velká skupina dětí, které budou jen obtížně zaměstnatelné se svým základním vzděláním.

Je ještě něco, o čem se kolem dětí moc nemluví a je to potenciální problém?

Ano, například o tom, že patříme ke státům, kde žije skoro nejvyšší procento dětí v ústavech – jde o sedm tisíc dětí. Místo aby žily v náhradní, nebo ve své biologické rodině. I když toto se naštěstí postupně zlepšuje s tím, jak roste počet pěstounů. I tak, životem v ústavech takto vzniká podhoubí pro citově deprivované děti a možné potenciální zákazníky našich nízkoprahových zařízení, které mají za cíl pomáhat dětem z ulice.


Babiš musí restartovat exekuce, může se do nich dostat další milion lidí, říká exekutor Štika

 

Kolik žije dětí teď ve vašich azylových domech?

Loni jsme takto za celý rok poskytli přechodné bydlení asi 460 lidem, v tom jsou právě nejčastěji rodiny s dětmi. Kromě toho pro lidi ohrožené chudobou poskytujeme i další služby, například mnohé rodiny neví, na co vše mají nárok, na jaké příspěvky, kde o ně zažádat. Pořádáme pro ně socializační aktivity a to je celorepublikově asi dva tisíce dětí, které k nám takto docházejí ambulantně. Nebo my naopak docházíme do jejich domácností, pomáháme s doučováním dětí, na něž rodina nemá peníze, pomáháme nastavit finanční rozpočet, tedy učíme je základy finanční gramotnosti.

Má to nějaké řešení – chudoba dětí? Vím, že budete na konferenci představovat svou aktivitu – sbírku Krabice od bot, díky které se jedna rodina loni mohla z azylového domu vrátit do normálního bydlen…

Ano, ta sbírka dosáhne na velký počet dětí i „mimo systém“ – v tom je nepochybně unikátní a pomáhá i řešit chudobu rodin. Existují dvě varianty. Jedna funguje tak, že si vyberete dítě ne konkrétní, ale věk a pohlaví a po celé republice je 110 sběrných míst, kam pro něj můžete donést vánoční dárek. Ne odložené hračky, ale to, co byste sami koupili svému dítěti. Na sběrná místa je nosí i celé rodiny s dětmi. My máme předem vytipované děti, které jsou na tom opravdu zle, a postaráme se o to, aby se jim dárek k Vánocům dostal. Je dobré si uvědomit, že pro mnohé ty děti bude vůbec jediný.

No a to, o čem mluvíte, to se podařilo díky penězům, jež se scházejí celoročně v on-line Krabici od bot, právě pro děti v nouzi. Šlo o klientku s dětmi, které právě finanční injekce z „krabice“ pomohla vrátit se do normálního života, získat vlastní bydlení a tím i nový život. To byl silný příběh.


Přijdou vám pražské byty drahé? Během deseti let mohou stát dvakrát tolik, varují experti

 

Jde to vůbec vymanit se z pasti chudoby, když už člověk jednou skončí v azylovém domě, ať už vlastní vinou nebo nezaviněně?

Jde to, jak vidno. Cesta z toho je složitá, ale máme mezi klienty třeba ženy, které utekly od násilníka a neměly kam jít. Tam když se situace usadí, tak se i bydlení často vyřeší, protože je to násilník, kdo je vykázán z bytu. Jinak jsou to lidé nezaměstnaní, co nezvládli splácet hypotéku, dostali se do dluhové pasti, dlouhodobě onemocněli a neměli na nájem, matky samoživitelky, jimž otec neplatí alimenty… Těch příběhů je celá řada.

 


 

Lenka Petrášová

Lenka Petrášová

6. listopadu 2019 • 06:00

Více než 100 tisíc dětí v Česku žije v chudobě a 20 tisíc dětí je v závažné bytové nouzi. „Co znamená chudé dítě? Například že nemá ročně šest tisíc korun na školní stravovaní,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Pavel Hanych, mluvčí Diakonie, která nové odhady sestavila.

Jsou to vysoká čísla, jak jste k nim dospěli?

Vycházeli jsme z údajů Českého statistického úřadu z čísel o příjmové chudobě. A je to ještě velmi střízlivý odhad, protože někteří ekonomové mluví až o půl milionu dětí, které jsou ohroženy chudobou nebo v chudobě žijí. Záleží totiž na tom, jak nastavíte vstupní kritéria. A pak jsou samozřejmě ještě případy, které jsou mimo to, co stát eviduje, což jsou úplné děti ulice. Ty nejsou nijak podchyceny žádným sociálním systémem státu.

Jako velmi závažné vnímám to, že i mnohé děti z úplných rodin se ocitají v bytové nouzi, protože rodiče nemají na nájem, nebo když matka s dětmi uteče pryč od násilnického muže. A v závažné bytové nouzi je u nás přes 20 tisíc dětí.

Jaké to má na ty děti a na společnost dopady?

V médiích a všude se mluví o tom, jak si vlastně žijeme dobře jako společnost. Ty děti vidí spolužáky ze třídy, jak chodí oblečení a na jaké jezdí dovolené, a vnímají, co oni sami nemají. Vezměte si už jen to, co to dělá s psychikou… Nedávno dokonce vyšla statistika Eurostatu, která to potvrzuje: že Česko patří na špici zemí, kde je procento lidí ohrožených chudobou nejnižší. Jenomže se nemluví o tom, že deset procent populace u nás – to je milion lidí – reálně žije na hranici chudoby. A má tak nízké příjmy, že si nemůže dovolit větší mimořádný výdaj ve výši deseti tisíc korun, když se cokoliv stane. A tři procenta populace žijí tak, že si nemohou dovolit ani třídenní dovolenou ročně.

Ukazuje to, že ani třicet let po revoluci nežijeme v blahobytu a naopak, že se nůžky stále více rozevírají. Je tu velký nepoměr tě skupiny bohatých a těch, co nemají ani na obědy pro děti ve školách – a takových dětí je u nás každý rok šest tisíc. A s tím souvisí samozřejmě další vzdělávání, protože bez peněz ty děti vyautujeme už na počátku života. Koníčky, které by je rozvíjely, a vysoká škola, cizí jazyk – to stojí dost peněz, takže nám tu vzniká v podstatě velká skupina dětí, které budou jen obtížně zaměstnatelné se svým základním vzděláním.

Je ještě něco, o čem se kolem dětí moc nemluví a je to potenciální problém?

Ano, například o tom, že patříme ke státům, kde žije skoro nejvyšší procento dětí v ústavech – jde o sedm tisíc dětí. Místo aby žily v náhradní, nebo ve své biologické rodině. I když toto se naštěstí postupně zlepšuje s tím, jak roste počet pěstounů. I tak, životem v ústavech takto vzniká podhoubí pro citově deprivované děti a možné potenciální zákazníky našich nízkoprahových zařízení, které mají za cíl pomáhat dětem z ulice.

Babiš musí restartovat exekuce, může se do nich dostat další milion lidí, říká exekutor Štika

Babiš musí restartovat exekuce, může se do nich dostat další milion lidí, říká exekutor Štika

 

Kolik žije dětí teď ve vašich azylových domech?

Loni jsme takto za celý rok poskytli přechodné bydlení asi 460 lidem, v tom jsou právě nejčastěji rodiny s dětmi. Kromě toho pro lidi ohrožené chudobou poskytujeme i další služby, například mnohé rodiny neví, na co vše mají nárok, na jaké příspěvky, kde o ně zažádat. Pořádáme pro ně socializační aktivity a to je celorepublikově asi dva tisíce dětí, které k nám takto docházejí ambulantně. Nebo my naopak docházíme do jejich domácností, pomáháme s doučováním dětí, na něž rodina nemá peníze, pomáháme nastavit finanční rozpočet, tedy učíme je základy finanční gramotnosti.

Má to nějaké řešení – chudoba dětí? Vím, že budete na konferenci představovat svou aktivitu – sbírku Krabice od bot, díky které se jedna rodina loni mohla z azylového domu vrátit do normálního bydlen…

Ano, ta sbírka dosáhne na velký počet dětí i „mimo systém“ – v tom je nepochybně unikátní a pomáhá i řešit chudobu rodin. Existují dvě varianty. Jedna funguje tak, že si vyberete dítě ne konkrétní, ale věk a pohlaví a po celé republice je 110 sběrných míst, kam pro něj můžete donést vánoční dárek. Ne odložené hračky, ale to, co byste sami koupili svému dítěti. Na sběrná místa je nosí i celé rodiny s dětmi. My máme předem vytipované děti, které jsou na tom opravdu zle, a postaráme se o to, aby se jim dárek k Vánocům dostal. Je dobré si uvědomit, že pro mnohé ty děti bude vůbec jediný.

No a to, o čem mluvíte, to se podařilo díky penězům, jež se scházejí celoročně v on-line Krabici od bot, právě pro děti v nouzi. Šlo o klientku s dětmi, které právě finanční injekce z „krabice“ pomohla vrátit se do normálního života, získat vlastní bydlení a tím i nový život. To byl silný příběh.

Přijdou vám pražské byty drahé? Během deseti let mohou stát dvakrát tolik, varují experti

Přijdou vám pražské byty drahé? Během deseti let mohou stát dvakrát tolik, varují experti

 

Jde to vůbec vymanit se z pasti chudoby, když už člověk jednou skončí v azylovém domě, ať už vlastní vinou nebo nezaviněně?

Jde to, jak vidno. Cesta z toho je složitá, ale máme mezi klienty třeba ženy, které utekly od násilníka a neměly kam jít. Tam když se situace usadí, tak se i bydlení často vyřeší, protože je to násilník, kdo je vykázán z bytu. Jinak jsou to lidé nezaměstnaní, co nezvládli splácet hypotéku, dostali se do dluhové pasti, dlouhodobě onemocněli a neměli na nájem, matky samoživitelky, jimž otec neplatí alimenty… Těch příběhů je celá řada.