Jdi na obsah Jdi na menu
 


JAK JE TO S CENZUROU V ČR PO SAMETU

 
 

KRAJSKÉ LISTY.

Před třiceti lety u nás padla cenzura. Je tomu ale opravdu tak? Selský rozum si zažil svoji ´smuteční slavnost´

26.11.2019

VIDEO Cenzura není pouze záležitostí totalitních režimů, ale více či méně se uplatňuje v každé době. Platí to i o současných poměrech v naší zemi. Některé instituce, včetně těch rádoby veřejnoprávních, se nás snaží přesvědčit, že u nás novináři pracují třicet let bez cenzury. Skutečnost je však poněkud jiná a v žebříčku svobody médií se každým rokem propadáme stále víc.

Druhý program České televize připravil zajímavý projekt, jímž připomínal Den pádu cenzury před třiceti lety. Téměř celou neděli vysílal snímky, které v době komunistické éry skončily v trezoru ihned nebo za krátkou dobu poté, co byly promítnuty. Většinu z nich ČT po listopadu 1989 uvedla mnohokrát, například Sedmikrásky Věry Chytilové, Žert Jaromila Jireše, Hoří, má panenko Miloše Formana, Skřivánci na niti Jiřího Menzela, Ucho Jaromila Jireše či Spalovače mrtvol Juraje Herze.

Smuteční slavnost

Kromě dnes již legendárních snímků zařadila také ty, co jsou u nás méně známé. Dominoval jim jeden z nejlepších českých filmů vůbec, Smuteční slavnost, natočený režisérem Zdeňkem Sirovým před padesáti lety. Vypráví smutný příběh statečného manželského páru, který se rozhodl vzepřít diktátu kolektivizace a kvůli své neposlušnosti byl vystěhován. Když odbojný sedlák později zemřel, jeho žena se rozhodla ho pohřbít v rodné obci, navzdory odporu místních papalášů a velkolepého pohřbu se k jejich nelibosti zúčastnila téměř celá vesnice. Snímek, jenž dodnes neztratil nic ze své aktuálnosti, byl do distribuce uvolněn až v roce 1990.

Veřejnoprávní otálení

Navzdory tomu, že se u nás po listopadu 1989 politická situace radikálně změnila, právě osud Smuteční slavnosti varuje, že se podobné věci v naší zemi dějí i nadále. Před časem jsme v Krajských listech upozornili na skutečnost, že v západočeském Sokolově byla zakázána projekce filmu Selský rozum, mapující, jak fatální dopady má na českou krajinu podnikání Andreje Babiše a jak negativní roli přitom hrají evropské dotace. Ještě vážnější je však okolnost, že s promítnutím Selského rozumu otálela i Česká televize, která byla jeho koproducentem. Ředitel ČT Petr Dvořák to zdůvodňoval tím, že je nutné film přepracovat, mimo jiné proto, že se v něm neobjevily žádné nové pohledy (!) a také namítal, že by byl uveden před volbami.

 

Selský rozum po česku?

Autoři zmíněného dokumentu Vít Janeček a Zuzana Piussi vydali k vyjádření generálního ředitele ČT také svoje stanovisko. Podle nich bylo uvedení Selského rozumu v ČT ve veřejném zájmu, protože dokument obsahuje zásadní informace o pravděpodobném vítězi voleb. Oni sami přitom nabyli dojmu, že se jeho projekce záměrně natahuje, a to přesto, že byl k promítání schválen již před časem. „Lze se domnívat, že na základě politického tlaku, přesně takového, jaký je ve filmu zobrazen, oddaluje televize jeho vysílání a my se ptáme proč?“ uvedli ve svém prohlášení.  Zároveň dali najevo také obavy, že se s ohledem na postoj České televize stane ze Selského rozumu trezorový film. Nakonec ČT loni snímek odvysílala, avšak s tím, že se od něj více méně distancovala.

 

Propad Česka

Jen některá skutečně nezávislá česká média přitom informují o různých potížích, jimž čelí současní čeští sedláci ve sporu s mocnými oligarchy, kteří jim bezohledně ničí pole a úrodu či o výsledku jejich soudních sporů. To, že u nás v oblasti svobody tisku přituhuje, dokazuje řada jiných indicií. Například tzv. žebříček Svobody médií, každoročně vydávaný mezinárodní organizací Novináři bez hranic. Česká republika se v něm ocitla na 40. místě, přičemž se za posledních pět let stále propadá směrem dolů. Je skutečně alarmující, že ještě v roce 2014 jsme se umístili na 13. příčce. Hlavním důvodem tohoto neblahého stavu jsou podle NBZ útoky politiků na média nebo prolínání politiky a vlastnictví médií.

Vložil: Adéla Hofmanová