Jdi na obsah Jdi na menu
 


Uctili památku partyzánů v Čeladné

21. 11. 2014
Náměstek Svatomír Recman (uprostřed) mezi účastníky pietní vzpomínky na partyzány v Čeladné

Uctili památku partyzánů v Čeladné

Již v rámci oslav 70. výročí ukončení druhé světové války a osvobození Československa od fašismu, připadající na rok 2015, se 3. listopadu uskutečnil pietní akt v Čeladné. Vzpomínkové akce, kterou pořádal Okresní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu ve Frýdku-Místku, se zúčastnili také náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Svatomír Recman (KSČM), předseda OV KSČM ve Frýdku-Místku Jiří Svoboda, starosta obce Čeladná Pavol Lukša a další účastníci.

Kytice a věnce účastníci pietního aktu položili i na hrob kpt. Jána Ušiaka, velitele 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky - největší vojenské jednotky vedoucí partyzánský boj proti německým okupačním jednotkám v prostoru Čeladné a Magury v protektorátu Čechy a Morava. Odboj vedený Ušiakem a jeho smrt tvořily pilíře partyzánského hnutí v Čeladné. Partyzáni se na území silně obsazeném zkušenými silami SS a jiných jednotek německé branné moci chopili zbraní a více než půl roku snášeli útrapy partyzánského života. Z původních asi 350 mužů, kteří přešli ze Slovenska, vzrostla síla brigády na téměř 1400 bojovníků na konci války, kdy se podíleli na boji za osvobození Zlína, Vsetína, Vizovic a jiných obcí v regionu Valašska.

Raději ukončil svůj život...

Ján Ušiak narukoval v roce 1937 do čs. armády a po rozbití republiky se vrátil domů do Bakty, která připadla Maďarsku. Protože se mu nepodařilo získat slovenské státní občanství, musel narukovat do maďarské armády, se kterou bojoval na východní frontě. Tam padl do zajetí a požádal o vstup do čs. jednotek. Od prosince 1943 byl členem 1. československého armádního sboru v SSSR. Absolvoval výcvik v partyzánské škole Ukrajinského štábu partyzánského hnutí.

Ján Ušiak

V srpnu 1944 byl vysazen na území Slovenského státu a z výsadku se zformovala 1. československá partyzánská brigáda M. R. Štefánika, která se podílela na obsazení Martina a Vrútok a úspěšně zasáhla do bojů o Strečno. Po skončení bojů přišel z ukrajinského štábu partyzánských hnutí v Kyjevě rozkaz probít se na Moravu a začít s pomocí moravských odbojářů partyzánské akce. Začátkem září 1944 se partyzánský oddíl začal přesouvat na Moravu. Přechod se zdařil až v polovině října 1944. V lednu 1945 se oddíl rozrostl a začal se užívat název 1. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova.

Ve středu 2. listopadu 1944 mělo dojít v prostoru Čertova mlýna ke schůzce s velitelem štábu brigády Murzinem, avšak před kontaktem byl zahájen nečekaný přepad hlídkou einsatzkommanda Ruhsam z Holešova, které v daném prostoru provádělo obchůzku. Strhla se prudká přestřelka, při které Ján Ušiak utrpěl průstřel obou předloktí a Murzin byl postřelen do nohy. Zraněné velitele se spolubojovníkům nepodařilo najít a v odpoledních hodinách se strhl další, mnohem silnější a déle trvající boj. Ján Ušiak se ukrýval v lese a až v podvečer se těžce raněný doplížil do hostince pod Martiňákem, odkud byl v noci převezen do jednoho domu v Čeladné. V odpoledních hodinách 3. listopadu 1944 byl jeho úkryt vypátrán, a protože poručík Ušiak nehodlal padnout do rukou nepřítele, raději ukončil svůj život výstřelem z pistole.

V Čeladné a v dalších obcích Němci vyhlásili stanné právo, 23. listopadu 1944 popravili na dolní Čeladné oba pomocníky partyzánů - Oldřicha Machandera a Karla Winklera. Kolem 27 lidí bylo popraveno nebo odvedeno do koncentračních táborů.

(sr)

FOTO - archiv S. RECMANA