Jdi na obsah Jdi na menu
 


O Těšínsku . p. J. Rajdus

3. 11. 2015

   V době okupace Šenova v r. 1938 mi bylo 16 let a na tuto dobu si ještě dobře pamatuji.

   Po okupaci poloviny obce Šenov náš rodinný domek zůstal na čsl. území, vzdálen asi 100m od českopolské hranice. Okupace této části obce způsobila jejím obyvatelům mnoho problémů, jak jsem je již dříve v těchto vzpomínkách pojmenoval, takže mnohé rodiny se snažily přestěhovat do neokupované části obce, třeba do divadelní šatny, jak tomu došlo v nedaleké obecní hospodě Horakůvka. Také v našem rodinném domku bylo poskytnuto ubytování čtyřčlenné rodině v malé podkrovní světničce a přilehlém půdním prostoru. Mnohokrát byl našimi rodiči poskytnut nouzový nocleh těm , kterým se nepodařilo projít hranici ze zaměstnání. Také jsme poskytovali informace o pohybu finanční stráže při pokusu o ilegální přechod mnoha občanům. Naproti našeho rodinného domku stála u silnice budova finanční stráže a mnoho ilegálních přechodů se uskutečnilo v zákrytu našeho domku tak,že je finanční stráž nemohla vidět.

   Polská okupace Těšínska postihla celé politické okresy Fryštát a Český Těšín, zasáhla i tři obce v okrese Frýdek ( Šenov, Vojkovice a Žermanice). Rozloha okupovaného území činila 830km2. Odhaduje se, že z okupovaného území odešlo, či bylo vysídleno přes 30 tisíc Čechů a přes 5 tisíc Němců, takže v tomto území zůstalo celkem  200 tisíc obyvatel z toho 80 tisíc Čechů, 100 tisíc Poláků a 15 tisíc Němců. Polské hospodářství získalo záborem Těšínska 16 kamenouhelných dolů, 4 koksovny, hutě v Třinci, železárny v Bohumíně a Fryštátě. České organizace a spolky byly bez výjimky rozpuštěny a jejich jmění zabaveno.

   Po okupaci československa německou armádou v březnu 1939 se státní hranice protínající Šenovem nezměnila, byla však již střežena německou finanční stráží. Před napadením Polska německou armádou 1. září 1939, byla hranice uzavřena drátěnými překážkami a mohutnými dřevěnými piloty, které rozdělily naše polnosti na dvě části a na vyvýšeném místě bylo i vybudováno kulometné hnízdo. Tímto opatřením byl ilegální přechod hranice na území již ….. „ olzagebiet“ úplně znemožněn.

   Již prvního dne českopolské války 1. září 1939 bylo Těšínsko obsazeno německým vojskem. Padli zde již první polští vojáci a příslušníci domobrany, kteří se postavili Němcům na odpor. Další desítky místních občanů zahynuly v bojích tzv. zaříjové kampaně r. 1939 na různých místech Polska. Podle Hitlerova výnosu z 26.října 1939 se Těšínsko stalo součástí Německé říše. Při pozdější germanizační akci prohlásily německé úřady občany slezské národnosti „ Slezáky“ za obyvatele německého původu a nutily je příjmout tzv. Volkslistu, což znamenalo mj. poinnost vojenské služby v německé armáděl. Za odmítnutí hrozily přísné tresty jako vězení, vysídlení, či deportace do koncentračních táborů Taktéž občané kteří opdmítli poněmčení  nebo nevyhovovali z rasových či politických důvodů byli určeni k vysídlení a přímé likvidaci. Na příklad v říjnu 1943 zbylo v okrese z původních asi 2000 těšínských židů jen 28 odob.

   Po celou dobu okupace se na Těšínsku odehrávaly veřejné a většinou hromadné popravy odbojářů, jak tomu bylo např. v Těšíně, v Mostech u Jablunkova, v Návsí, v Oldřihovicích, v Horní Suché nebo v Petřvaldě a také Gestapem hromadné vyvraždění občanů „ Slezských Lidic – Životic, kde bylo 6.8. 1944 postříleno 36 obyvatel obce a jejího okolí . . . . . .

 

 

O Těšínsku - p. J. Rajdus - NAŠE KNIHOVNA

naseknihovna.cz