Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bojovníci proti »ruské okupaci«

7. 3. 2017

První březnový den ve večerním zpravodajství České televize jsme byli doslova vneseni do vzpomínkové reportáže o polských odpůrcích poválečného uspořádání země. Pamětníkům tehdejšího odporu se prý poprvé dostalo poděkování. Ti starci z Armiji krajowe pyšnící se uniformami z oné doby před kamerou, jak nám televize ukázala, pookřáli. V oné době, kdy bojovali, bylo to v období do roku 1947, jak v pořadu bylo zdůrazněno, šlo o boj na život a na smrt. Ale oni přece byli vlastenci. Bojovali proti »komunismu« a hlavně proti »ruské okupaci«. Ano, čtete dobře. »Ruské okupaci«, tedy sovětské.

Co to byla ta ruská neboli sovětská okupace? V lednu 1945 vojáci Rokossovského frontu zahájili Mlawsko-elbinskou operaci směřující mimo jiné na Bielsk a Bydgoszcz, další front, jemuž velel maršál Žukov, začal uskutečňovat Varšavsko-poznaňskou operaci a postupně osvobozovat polské území. Postupovaly pomalu. Nacisté se bránili všemi silami. Až do dubna se osvoboditelská Rudá armáda probíjela Polskem. Po jejím boku postupovaly i polské legiony Armiji Ludowej. Byl to osvobozovací akt. A už v té době se našly jednotky, které se začaly bránit postupu sovětských vojsk a vlastně tak ztěžovaly cestu k vítězství. Po válce ovládly některé kraje – to už sovětská vojska směřovala domů na východ a situaci v Polsku si musela vyřešit nová vláda vzniklá z tzv. Lublinského národního výboru, který byl prosovětský a zástupců prozápadní Mikolajczykovy londýnské emigrace.

Země, i když podle dohody z Postupimi, se posunula zčásti směrem na západ, byla svobodná a nebýt Rudé, tedy sovětské armády, Poláci by umírali v lágrech, vyšetřovnách gestapa, nebo je zabíjely ukrajinské nacionalistické bojůvky, v nichž hlavní slovo měl Stepan Bandera, propuštěný nedávno před tím z fešáckého držení v Sachsenhausenu. Země, tedy Polsko, děkující svým osvoboditelům, se mohla nadechnout. Zbyli však ti, co se nesmířili. Nejen s lublinskými představiteli, ale ani s osvobozením a nazvali ho okupací. Proto zvedli své zbraně a stejně jako banderovské bojůvky začali bojovat s centrální vládou. Připomínám, že nikoli jednobarevně komunistickou. To však již nebyl boj s prapory Rudé armády, ale vojáky majícími nad sebou červenobílé prapory svobodného Polska.

Nevím, zda si toho všeho byli vědomi ti, kdo celou reportáž zařazovali do našich zpráv. Možná, že ano, možná jim stačila slova o boji »proti komunismu«, aby nám ukázali jako »svaté bojovníky« ty, kteří vraždili ve svobodném osvobozeném Polsku, kam svobodu, ne okupaci, přinesla Rudá armáda.

Tak zase znovu historie dostala potupnou ránu.

Jaroslav KOJZAR

 

Bojovníci proti »ruské okupaci« - Haló noviny

www.halonoviny.cz