Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bojovali za Československo

14. 4. 2015
Zoe Klusáková Svobodová a válečný veterán, místopředseda ČSBS Pavel Vranský s vojáky v dobových uniformách a historickými zástavami při minutě ticha za padlé. FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ

Bojovali za Československo

Nejvýznačnější naši, českoslovenští frontoví generálové jsou Karel Klapálek a Ludvík Svoboda – oba velitelé 1. čs. armádního sboru v SSSR. »Zaslouží si absolutorium,« řekl docent Jozef Bystrický z bratislavského Vojenského historického ústavu na pondělní konferenci, konané u příležitosti sedmdesátého výročí účasti tohoto armádního sboru na osvobozování Československa a zakončení druhé světové války.

Ztráty svobodovců - jak se všeobecně sbor zapsal do paměti lidí - v osvobozovacích bojích byly vysoké. Důvodem byly skutečně těžké boje s fašisty v neprostupném terénu, bahně, v náročných podmínkách, navíc fronta byla dlouhá. »Například při překonávání Malé a Velké Fatry bylo ještě 1,5 metru sněhu. Velmi obtížný byl v horském terénu přesun děl do palebného postavení,« poukázal Bystrický na to, na co se mnohdy zapomíná, když jsou tendence zlehčovat význam tohoto armádního sboru při osvobozování od fašismu. Celkově bylo ze sboru zasaženo 15 115 osob, z toho 3942 padlo a 11 173 bylo zraněno. »Devadesát tři procent těchto obětí bylo položeno na území Československa, tedy mé a vaší vlasti, počínaje Karpatsko-dukelskou operací a konče Pražskou operací,« zdůraznil slovenský historik, a připomněl slavnostní slova poválečného předsedy vlády Zdeňka Fierlingera na adresu svobodovců: »Bojovali jste od Sokolova přes Kyjev, Bílou Cerekev, od Žaškova po Duklu… Po boku Rudé armády jste se účastnili osvobozování Slovenska a Moravy. Osvobodili jste Bardějov, Kežmarok, Poprad, Liptovský Mikuláš, Ružomberok, Žilinu, Vsetín, Kroměříž, Prostějov… Tankisté 1. čs. armádního sboru bojovali o Moravskou Ostravu…« Triumfální okamžiky příslušníci sboru zažívali 17. května 1945 na vojenské přehlídce v osvobozené Praze.

Konferenci pořádala v Domě armády Praha Společnost Ludvíka Svobody (SLS), jejíž úlohu ocenil zástupce ministerstva obrany Eduard Stehlík. »Je málo společností, jež mohou nést takové jméno, jakým je jméno našeho bývalého prezidenta a významného představitele protifašistického hnutí Ludvíka Svobody.« Čas je neúprosný, konstatoval Stehlík, počet veteránů druhé světové války klesá. V současné době jich ještě žije 921. »Tím více narůstá úloha historiků a těch, kteří bez ohledu na čas udržují historickou paměť – tak jako členové a příznivci SLS,« poznamenal.

Zoe Klusáková Svobodová, Pavel Vranský (vpravo) a Eduard Stehlík

Pro žáky a učitele

Svobodova dcera, profesorka Zoe Klusáková Svobodová, jež se konference zúčastnila, informovala o nejnovější internetové stránce, která by se mohla stát studnicí informací o 1. čs. armádním sboru pro širokou veřejnost. »Pociťujeme, že znalosti o tomto sboru nejsou na úrovni, proto je web určen hlavně pro školní mládež a učitele dějepisu,« vysvětlila. Webová stránka www.bojovali-za-ceskoslovensko.cz byla spuštěna právě v pondělí a bude jako otevřený projekt i nadále doplňována. »Na webu sledujeme naše vojáky na západní i východní frontě, nabízíme historické souvislosti a události i medailonky vojáků a vojákyň,« dodal Miroslav Klusák, pravnuk Ludvíka Svobody.

SLS založila Klub potomků, v němž se sdružují rodinní příslušníci někdejších vojáků 1. čs. armádního sboru. »Do klubu vstoupil např. exministr Miroslav Grégr, jehož tatínek byl také svobodovec,« prozradila Haló novinám Klusáková, která neskrývala rozhořčení z možného odstranění sochy maršála Koněva z Prahy.