Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

MIROSLAV OPÁLKA O VALORIZACI DŮCHODŮ

  •  

Úvaha nad různorodostí starobních důchodů a jejich současnou valorizací

Tak nás média v posledních dnech zavalila informacemi, jak všichni dostanou po Novém roce přidáno, a to rekordně. Dostal jsem proto řadu otázek, jak já se dívám na rekordní valorizaci důchodů v průměru o 902 Kč. Dá se na to odpovědět krátce:

»Konečně se vyrovnává propad přibrzděné valorizace způsobené balíčky pravicových vlád v minulosti!« Přesto si neodpustím trochu nastínit fakta o rozdílnosti postavení starobních důchodců, i když nejnovější statistiky nemám k disposici. Podtrhuji, že jednotlivé níže uvedené skupiny nejsou selektivní, ale často se jednotlivci i prolínají.

http://www.halonoviny.cz/images/showimage/49583722/2/1

Začal bych informací státního Centra pro výzkum veřejného mínění zveřejněnou v závěru uplynulého roku. V ní se mj. uvádí, že 53 procent dotázaných je nespokojeno se sociální politikou a nejkritičtější jsou k finančnímu zajištění občanů na stáří. To je hlas většiny dotázaných a politici jej musí umět vnímat a řešit. I když na druhou stranu je spravedlivé ukázat, že i senioři jsou fragmentovaná sociální skupina, která je majetkově a finančně zabezpečena na velmi různé úrovni. Od vlastníků půdy a nemovitostí, kteří si mohou svou kupní sílu vylepšovat např. z nájmů bytů či pozemků, přes průměrné důchodce, kteří mají to štěstí, že žijí ve dvojici a našetřili si něco na stáří, po nízkopříjmové spoluobčany, kteří neměli na odloženou spotřebu, stíhala je opakovaná nezaměstnanost či nemoci, až po bezdomovce a někdy i tzv. příživníky společnosti, kterým se jejich životní styl vymstil. Spokojený však je jen málokdo. Nejen oněch 23,5 tisíce důchodců, kteří pobírají důchod nižší než 5000 Kč, či starodůchodci, a to ti mladší 85 let, na které se při bonifikaci nedostalo.

Kolem 400 tisíc starobních důchodců ještě různě pracuje a tím si příjem zvyšuje. Ne vždy je důvodem jejich kritická existenční situace. Na druhé straně přes 600 tisíc důchodců pobírá předčasný důchod, neboť nebyli schopni najít si práci, či jim zdravotní stav nedovolil soustavné pracovní zařazení a jejich důchody jsou proto trvale kráceny. Přes 600 tisíc důchodců pobírá v souběhu ještě další důchod. Na druhé straně více jak 200 tisíc (každý dvanáctý) důchodců žije pod hranicí příjmové chudoby a na téměř 87 tisíc důchodů je uplatněna exekuce (často z důvodu vlastní nezodpovědnosti). Ale zřejmě více důchodců pomáhá mladé generaci, než je tomu naopak a přes 800 tisíc důchodců si i v důchodu ještě ukládá a zhodnocuje pravidelné úložky do III. důchodového pilíře a řada jiných si z něj k důchodu pravidelně či jednorázově přilepšuje. A tak i u nás stoupá počet seniorů, kteří si nejednou vyjedou k moři, a jejich styl života se pomalu blíží standardům v SRN.

Pomineme-li ty solidně na stáři zabezpečené, pak musíme přiznat, že na opačné straně je chudoba způsobena jak objektivně, tak subjektivně. Pokud někdo pracoval dlouhodobě na zkrácený úvazek, či část příjmů bral tzv. na ruku v rámci šedé ekonomiky, nebo optimalizoval daně a odvody – jako OSVČ – na výši zákonného minima, nebo byl v podnikání málo úspěšný (švarcsystém sem patří taktéž), pak těmto občanům byly z nízkých odvodů vyměřeny zákonitě i nízké důchody. Je tedy otázkou, na jaké hranici stanovovat diskutovaný minimální důchod, aby nedemotivoval ty, kteří pracují osm hodin denně za minimální mzdy a měli by mít stejný důchod jako zaměstnanci pracující čtyři hodiny denně.

Značná část důchodců pobírá i příspěvek na péči (260 tisíc občanů nad 65 let = 12 procent) či jinou sociální dávku, případně nakupuje terénní sociální služby, v lepším případě využívá možností pobytových sociálních zařízení, která jsou financována vícezdrojově a zabezpečují oproti domácímu prostředí pravidelnou sociální i zdravotní službu, ale rovněž možnosti místní rehabilitace, společenského či kulturního vyžití.

Proč toto vše uvádím? Proto, abych zdůraznil, že mluvit obecně o seniorech je sice napříč politickým spektrem obvyklé, ale povětšinou nepřesné. Další dělení je např. na muže a ženy. Ženy totiž pobírají v průměru jen 82,3 procenta průměrného důchodu mužů. Avšak příčina není v důchodech. Je v odměňování, ve výši mzdy či platu, pracovním zařazení a odpracované době. Nižší důchod je příčinou celkových nižších odvodů. Je pak těžké solidárně vyrovnávat z celku tento následek na úkor ostatních. Na druhou stranu muži pobírají důchod v průměru 19,23 let a ženy 27,89 let. Také tuto biologickou nespravedlivost i fakt, že ženy odcházely do důchodu v nižším věku, těžko spravedlivě a rychle vyřešíme.

A nyní konečně k oné aktuální vysoké valorizaci, kterou v minulém volebním období právě ANO ve vládě blokovalo. Nový zákon schválený minulým parlamentem zvýšil valorizaci vedle 100 procent za inflaci na 50 procent z růstu mezd. Původně bylo vrácení se k 30 procentům. Valorizační vzorec tak stanovil zákonnou částku pro rok 2019 na cca 600 Kč, kterou vláda navrhla zvýšit ještě o 300 Kč na cca 900 Kč. Oněch 300 Kč lze považovat za vyrovnávání kumulované ztráty vzniklé z pravicových balíčků! Problém však je, že se tato rekordní valorizace (tentokrát více solidární než zásluhová) rychle rozpustí ve zvýšených cenách, především za služby spojené s bydlením. Takže solidní nominální růst nebude znamenat stejně solidní reálný růst důchodů. Druhý problém, který vnímám, je, že zrychlený růst mezd o více než osm procent fakticky zrychluje rozevírání nůžek mezi mzdami a důchody. Valorizace totiž vychází ze starých předchozích údajů, a proto se stále o rok opožďuje a opožďuje. Jedná-li se pak o vyšší částky, je zákonná roční prodleva finančně citelnější. Třetím problémem je, že důchodci nedostanou zvýšení už od 1. ledna, ale až od termínu výplaty jejich důchodů (důchody se vyplácejí dopředu) a při vyšších částkách činí prvoměsíční propad u průměrného důchodu pobíraného např. až od 24. ledna 668 Kč z oněch 900 Kč. Takže se dá říci, děkujeme, ale není všechno zlato, co se třpytí.

To je tak po delší době z mé strany asi vše, a aniž jsem se dotkl problémů reformy, překročil jsem zase obvyklý počet řádků…

Miroslav OPÁLKA


14. 1. 2019   Tisk Související články Registrovat Přihlásit do diskuse

Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Začátek formuláře

1234567

Konec formuláře